Pondělní zamyšlení

V prvním letošním čtvrtletí vyrobili čínští producenti velkých panelů TFT LCD necelých deset milionů obrazovek. Ve druhém kvartálu půjde o více než 12 milionů. Čína ovšem podle informací společnosti DisplaySearch vyrábí přibližně 6 procent světové produkce. Celkem a globálně tedy každé další čtvrtletí spatří světlo světa minimálně 200 milionů obrazovek LCD. Měsíčně jde o necelých 67 milionů. Mezi tzv. velké panely LCD výzkumníci započítávají všechny obrazovky, které ve finále skončí v přístrojích větších než je mobilní telefon. Tomu samozřejmě musí odpovídat úhlopříčka. Je-li na světě zhruba 7 miliard lidí, znamená to, že si setina z nich musí měsíc co měsíc pořídit nějaké zařízení s větší obrazovkou. To rozhodně není malé číslo. Uvážíme-li, že si každý kalendářní rok desetina lidstva obstará nějaký přístroj s větší obrazovkou LCD, vypovídá to buď o nízké saturaci těchto zařízení, nebo o poněkud pošetilém konzumu, případně - a to nejpravděpodobněji - o malé životnosti těchto přístrojů. Pokud někoho napadne další varianta, nechť mi prosím dá vědět. Největším producentem velkých plochých panelů je ovšem Jižní Korea. Na její producenty připadá zhruba polovina globální výroby. Pouze o deset procentních bodů méně pochází z továren na ostrově Taiwan. Vyrábí se tam necelých 27 milionů obrazovek měsíčně. I to je ovšem na ostrovní zemi v celku dost. Ano, nyní se dostáváme k výrobním a environmentálním aspektům. Všechny uvedené státy, Japonsko (6 % světové produkce) a Singapur (0,1 %) nevyjímaje, rozhodně nemají dostatek surovin pro výrobu tak velkých objemů panelů. Výjimku by mohla představovat Čína, ale ani ta na tom s ropou a některými cennými kovy není nejlépe. Proč tedy obrazovky LCD nevyrábí kupříkladu Saudská Arábie, Malajsie nebo Rusko? Všechny tyto státy jsou na tom se surovinami podstatně lépe. Že by si svět, v rámci své evoluce usmyslel, že východní Asie je tím nejlepším, dost možná i jediným, místem pro výrobu elektroniky? A proč se musí suroviny do těchto zemí dovážet? A proč se poté musí finální produkty opět tisíce kilometrů vyvážet?

Další komentáře

Hlídejte si sedm aktuálních bezpečnostních trendů

Pragmatický přístup k riziku, renesance SOC a prioritizace bezpečnostních investic na základě frameworků pro zabezpečení dat patří mezi trendy, které by podle analytiků měli podnikoví ředitelé informační bezpečnosti (CISO, CSO) a společně s nimi i ředitelé IT (CIO) v letošním roce sledovat. Ochota přijmout určitou míru rizika znamená i ochotu akceptovat množné následky bezpečnostního incidentu. Příkladem, jak taková deklarace přijatelného rizika může vypadat je prohlášení které analytici „odchytili“ u nejmenovaného národního přepravce: „Tato organizace není ochotna akceptovat rizika,...

Podnikové databáze míří do cloudu, za tři roky jich tam bude 75 %

Do roku 2022 by tři čtvrtiny všech databází měly být nasazeny nebo přemigrovány na cloudové platformě, přičemž u pouhých 5 % bude uvažováno o jejich návratu zpět na lokální (on-premises) inf  ras     trukturu. Podle analytiků Gartneru to bude důsledek toho, jak jsou databáze využívány pro analytiku a jak roste SaaS model. „Z rozhovorů analytiků Gartneru s klienty vyplývá, že uživatelské organizace vyvíjejí a nasazují nové aplikace v cloudu a přesouvají tam stále rychleji také existující aktiva. Věříme, že tento...