19 let si společnost IBM drží první pozici mezi podniky, které si registrují nejvíce technologických patentů. Vloni zvládla ve Spojených státech podat 6180 úspěšných nebo úspěšně dokončených žádostí. Za >>velkou modrou<< se již několik let přetváří peloton asijských firem, které pozvolna odsouvají své americké rivaly. 4894 patentů vloni vygeneroval Samsung, třetí byl Canon a čtvrtý Panasonic. Pátou pozici obsadila Toshiba a teprve šesté místo připadlo firmě Microsoft. Ta je společně s IBM jediným neasijským zástupcem v deseti nejvyšších patrech žebříčku. Z první desítky vypadla společnost Intel, která se v něm rovněž dlouhodobě umisťovala. Vloni byla šestnáctá, předloni osmá. Celkem se na americkém patentovém úřadu USPTO vloni sešlo na 224 tisíc žádostí. Meziročně došlo k nárůstu o 2 procenta. Existuje rozdíl mezi žádostí o patent a udělením patentu. Zatímco ve druhé >>disciplíně<< stále vede společnost IBM, v první ji už dva roky předhání korejský Samsung. Ten má rovněž podstatně vyšší nárůst udělených patentů. Je tedy jen otázkou času a vytrvalosti, kdy se svému americkému rivalovi přiblíží na dohled. Patenty vypovídají o inovativnosti firem, o jejich investicích do výzkumu a vývoje. Co je ovšem pravou příčinou a podstatou patentování? Snaha eliminovat čas strávený obhajobou svého intelektuálního vlastnictví. To má i své nemalé finanční efekty. Držitel patentu se soudí pouze v případě, kdy jeho práva někdo poruší. Výsledek bývá povětšinou jasný. Ti, kteří své intelektuální vlastnictví neochrání, již s jednoznačným výsledkem počítat nemohou. Společnost IBM patentuje i technologie, jejichž čas možná ani nikdy nepřijde. Chrání si tak příjmový potenciál, který by z jejich uplatnění a licencování mohl vzniknout. Jde v podstatě jen o to, aby se technologie prosadila a stal se z ní standard. Vymyslíte-li princip fungování počítačové paměti, ostatní za jeho využití musí platit. Jde o byznys nevídaných možností. Nepodceňujeme v tomto světle tuzemský výzkum a vývoj? A má co nabídnout?