INSIDE Chytré Stroje: Roboporadci

INSIDE Chytré Stroje: Roboporadci

robo-advisor-01Robo-poradci (Robo-advisors) jsou zvláštní kategorií nástrojů či spíše služeb v oblasti správy investičních portfolií. Jejich smyslem není jen doporučovat, ale především automaticky spravovat tato porfolia s minimálním zásahem člověka.

Z hlediska praktického nasazení a využívání patří robo-poradci mezi rozvinutější kategorie chytrých strojů. Jejich počátky lze vysledovat přinejmenším deset let zpět, do roku 2005 kdy se objevila první automatizovaná řešení pro investování založená na algoritmech - nazývaná původně "rebalancing software". Nejstarší kořeny pak sahají do roku 1996, kdy William Sharpe spustil tzv. "Financial Engines" pro online správu penzijních investičních programů 401(k). První služby nesoucí označení "robo-advisors" se pak objevily v roce 2008 v podobě startupů Betterment a Wealthfront, financovaných rizikovým kapitálem.

Dnes jsou tyto služby poměrně běžně používány v USA, ale také v EU, Austrálii nebo Indii - i když jejich tržní podíl vůči celému investičnímu trhu je stále relativně malý. Podle studie společnosti Corporate Insights spravovaly tyto cyhtré stroje na konci roku 2014 aktiva v celkové hodnotě 19 miliard dolarů - což představovalo zhruba zdvojnásobení objemu během uvedeného roku. Jejich podíl nadále roste -  v červnu letošního roku překonala první z těchto služeb (Betterment Assets under management) hranici 5 miliard dolarů a očekává se (MyPrivateBanking Research), že do roku 2020 budou robo-poradci souhrnně spravovat aktiva s hodnotou více než čtvrt bilionu dolarů (podle některých odhadů používajících jiné "metriky" ale tato hranice bude překročena patrně již letos).

Chytré stroje spravující investiční portfolia se zrodily ve světě fintech, dnes ale oslovují i tradičnější trhy - například v létě letošního roku začal Weathfront ve spolupráci se státem Nevada nabízet služby v rámci investičních plánů "529" pro financování vysokoškolského studia. Konkurenční výhodou roboporadců je také menší požadovaný vstupní kapitál, zatímco při tradiční správě investičního porfolia bývá minimální vklad (v USA) v řádů desítek tisíc dolarů (nečastěji 50 tisíc dolarů, tedy něco přes 1 milion Kč), u  robo-poradců se jedná o tisíce, nebo dokonce stovky (500) dolarů.

Problémem robo-poradců je značný "hype" - nafukující se bublina, a také skutečnost, že neexistuje jejich jasná definice - a je tedy problematické "měřit" velikost jejich stávajícího či budoucího trhu. Jsou používáni jak pro správ portfolií, která v USA nepodléhají zdanění (401(k)), tak běžných investčiních porfolií a navíc není jasné, jak velká část portfolií, jež byla v minulosti spravována tradičními aktivními metodami přešla v posledních měsících pod "dohled" těchto chytrých strojů (například ve společnostech Charles Schwab a Vanguard). Podle některých zpráv navíc prudký růst tohoto segmentu ve druhé polovině minulého roku zpomalil.  Navíc se zdá, že roboporadce jako služba není, vzhledem k aktuálním tržním výším poplatků v tomto rodícím se segmentu s ostrým konkurenčním prostředím, profitabilní nespravuje-li alespoň 15-40 miliard dolarů (Morningstar) - největší Betterment přitom dosáhl teprve třetinu spodní hranice.

Vlastnosti/funkce robo-poradců

Správa aktiv Řízení rizika Správa daní
Nezbytné
  • Identifikace aktiv
  • Alokace aktiv
  • Automatické vyvažování (rebalancing)
  • Hodnocení / posouzení rizika
  • Daňové uplatnění investičních ztrát (tax loss harvesting)
Preferované
  • Mobilní aplikace
  • Reinvestování dividend
  • Automatické převody prostředků
  • Automatické vklady
  • Výběr konkrétního akc. Titulu
  • S ohledem na cíle
  • Plánování danění
Volitelné
  • Chytré vyvažování (rebalancing)
  • Finanční plánování
  • Agregace účtů
  • Rádce k prostředkům uloženým bokem
  • Komunitní platforma/fórum
  • Posouzení kombinovaných / objemových rizik

Zdroj: Gartner, únor 2016