Bezpečnost IoT si vynutí až nové předpisy

Že bezpečnost IoT doposud nepatřila mezi priority při návrhu internetu věcí a připojených zařízení obecně ilustroval na loňském MWC výtečně  Avast – psali jsme o tom tak jen rychle připomeneme, že šlo o přehled nezabezpečených IoT zařízení v Barceloně a živé demo „hacku“ chytré domácnosti přes děravou webovou kameru. Podle analytiků Gartneru se ale nelze spoléhat, že by situaci vzali dostatečně pevně do rukou sami výrobci (respektive rozhodně ne všichni). Odhadují proto, do roku 2021, tedy během následujících tří let, se hlavním hybatelem zvyšování míry zabezpečení IoT stanou nové předpisy a legislativa. Výdaje na bezpečnost IoT díky tomu porostou mezi roky 2017 a 2021 doslova raketovým tempem – téměř na trojnásobek (viz trh v číslech). Jen v letošním roce půjde o meziroční nárůst o 28 %.

ISSS2018

„U většiny IoT projektů nemají organizace kontrolu nad zroji a povahou software a hardware používaného chytrými připojenými zařízeními,“ vysvětluje Rugero Contu, ředitel výzkumu Gartner. „Očekáváme proto, že poroste zejména poptávka po nástrojích a službách určených pro discovery, sledování a správu aktiv, hodnocení bezpečnosti SW a HW a penetrační testy. Organizace se také budou snažit zlepšit svůj přehled o dopadech externalizace síťové konektivity.“

Absence bezpečného designu (secure by design)

Zatímco hlavním katalyzátorem růstu výdajů budou požadavky na soulad s předpisy, jako nejvýznamnější inhibitor označují analytici neschopnost správně stanovit priority a definovat bezpečnostní postupy (best practice) a nástroje v rámce plánování IoT projektů – tedy absence „bezpečného designu“ (security by design). Neznamená to pochopitelně, že by IoT projekty a řešení nebyly zabezpečeny vůbec.

„Přestože zabezpečení IoT je dlouhodobě uváděno jako jeden z primárních cílů, většina plánování probíhá, je nasazována a provozována na úrovni jednotlivých oddělení (obch. jednotek) se zapojením IT tak, aby bylo zajištěno že ty oblasti IT, jež se připojených zařízení týkají, jsou odpovídajícím způsobem zabezpečeny,“ říká Contu. „Koordinace v rámci společné architektury či konzistentní bezpečnostní strategie obvykle chybí, výběr dodavatelů produktů a poskytovatelů služeb je v podstatě náhodný, závislý na aliancích s partnery nebo na systému který zařízení doplňují či nahrazují.“

Zmíněná absence „bezpečného designu“ je pochopitelně i důsledkem absence přísnějších předpisů. A právě to se podle analytiků brzy změní – zejména v přísněji regulovaných odvětvích jako je zdravotní péče nebo výroba automobilů.

 

 

Další komentáře

#CensorshipMachines a #LinkTax: Pohřbí evropský copyright svobodný internet?

Censorshipmachine

Obrázek: Openmedia.org Je symbolické že právě 4. červenec by se pro EU mohl stát dnem nesvobody – dnem, kdy EP a EK započaly likvidaci internetu. 25. června totiž v příslušném výboru EP prošel návrh Direktivy Evropského parlamentu a Rady o copyrightu na jednotném digitálním trhu. 15 z 25 poslanců výboru jej schválilo, a pokud jej 4. července v plenárním zasedání EP neodmítne dostatečný počet poslanců (pak by musel být návrh projednáván celým EP), bude platit v současné, podle názoru...

Zaklínadlo jménem CX – zákaznická zkušenost

Zákaznická zkušenost (CX, Customer Experience) se v posledních dvou letech stala absolutním zaklínadlem, které takřka zastínilo celé CRM. Z průzkumu Gartneru vyplývá, že více než pět tisíc globálních organizací již vytvořilo a obsadilo specializovanou pozici lídra pro oblast CX, přičemž bezmála polovina (40 %) jich je podřízena přímo CEO – to ilustruje, jaký význam je řízení a zlepšování zákaznické zkušenosti (či zákaznického zážitku) věnován, ale také to ukazuje, že podniky se snaží zákaznickou zkušenost, respektive možnosti...