Chytré město by měli definovat občané, nikoliv magistrát

Chytrá města netvoří solární lavičky, USB nabíječky ve sloupech veřejného osvětlení ani lanovky pokryté Wi-Fi signálem – a nic na tom nezmění ani předimenzovaná a nákladná podpůrná síťová infrastruktura, jež by stačila pro připojení menšího městysu. Dokonce ani systémy „chytrého“ parkování (ty dnes nabízí každá druhá nákupní galerie) nebo senzory hustoty provozu a kvality ovzduší umístěné v každé čtvrté pouliční lampě (v naší praxi navíc na silnici vedoucí k rozpadajícímu se mostu) neudělají město chytrým.

ISSS2018

Skutečně chytré město by podle viceprezidentky výzkumu Gartner Bettiny Tratz-Ryanové mělo být „o přístupu zdola nahoru, jehož nedílnou součástí jsou občané účastnící se návrhu a rozvoje chytrého města, nikoliv o direktivní politice jeho představitelů nasazujících podle vlastní libosti technologické platformy.“

Občanům mohou být technologie jako umělá inteligence, strojové učení a chytré stroje v podstatě ukradeny, jestliže jejich nasazení nevede k viditelnému zlepšení služeb a „občanského zážitku“ (citizen experience). Někdy přitom stačí dát k dispozici existující data – například ta o spojích v MHD nebo o dopravě. MHD se díky mobilní aplikaci promění z nepředvídatelné a nepřehledné změti metra, tramvají a autobusů ve službu, s níž lze plánovat a integrovat ji do digitálních platforem. Není přitom nic nenormálního, když s takovou aplikací přijde někdo jiný než samotný dopravní podnik či město. A děje se to i v největších a nejbohatších městech světa, jak na svém nedávném brífinku v Praze uvedl analytik Gartneru Neville Cannon: „New York City vyvinulo ve spolupráci s velkými IT firmami velmi nákladnou a nepraktickou dopravní aplikaci, o pár týdnů později se objevila mnohem jednodušší a praktičtější appka, kterou naprogramoval ve volném čase školák.“

Podobně užitečné jako otevřeně publikované datasety jsou vhodně zpřístupněná API. Jedním z úskalí, v pozitivním i negativním smyslu, je, že samospráva (nebo státní správa) nemůže dopředu vědět, kde a jak budou použity, případně k čemu všemu jsou vlastně využívány – tedy zda a jaké problémy by případně způsobilo jejich znepřístupnění v budoucnu. „V irském Dublinu se s tím vyrovnali tak, že žádají komerční subjekty, které otevřená data či API využívají, aby v případě, že na tom vydělávají, odvedly alespoň malou část příjmu ve formě příspěvku městu, a pomohly tak zajistit dlouhodobou dostupnost těch datasetů, které jsou aktivně využívány,“ dodává Neville Cannon.

Analytici Gartneru sestavili čtyři univerzální doporučení pro CIO a IT lídry z oblasti samospráv:

Identifikujte problémy či témata, jež mají bezprostřední dopad na občany, a na ně následně prioritně aplikujte technologie.

Pamatujte také na občany s méně rozvinutými IT a technickými schopnostmi, například seniory. I jim mohou pomoci vhodně zvolené a nasazené nejmodernější technologie – například hlasová rozhraní.

Rozvíjejte transparentnost – zejména ve smyslu otevírání datových zdrojů například formou otevřených datových portálů, tak aby se k nim dostaly všechny zainteresované strany. Ty nejlepší aplikace dost možná vytvoří komerční či akademická sféra nebo teenager ve svém volném čase.

Měřte, jak se vaše město mění v chytré – zvolte vhodná KPI. Místem, kde se to velmi dobře daří, je například Dubaj.

 

 

Další komentáře

Chytré hodinky jsou mainstream. Jaké chtít či dát pod stromeček?

Chytré hodinky Alcatel (Wikimedia Commons)

Chytré hodinky a náramky se postupně stávají mainstreamem – dokazuje to mimo jiné vstup značek, jako jsou Fossil či Casio, do tohoto segmentu. Platí to i pro další kategorie nositelné elektroniky, jako jsou například bezdrátová sluchátka. I díky nim poroste podle analytiků segment nositelné elektroniky v příštích letech dvouciferným tempem a v roce 2022 se přiblíží půl miliardě kusů zařízení (na chytré hodinky bude připadat více než pětina a na bezdrátová sluchátka dokonce třetina z tohoto počtu)....

CeBIT umřel, ať žije CeBIT

V poněkud šokujícím (byť nikoliv neočekávatelném) kroku oznámila společnost Hannover Messe, že v roce 2019 neuspořádá každoroční veletrh (který se v posledních letech změnil na kombinaci veletrhu, konferencí a digitálního festivalu) CeBIT, jehož historie sahá až do 70. let. Podle mnohých je to definitivní konec jedné éry. V INSIDE máme pocit že je to konec hned několika ér. Tou první je éra oborových veletrhů, které začal zvonit umíráček před více než deseti lety s nástupem...