S CyberTruckem Tesla konečně utočí na US trh

Nově odhalený Tesla Cybertruck je svým způsobem prvním skutečně frontálním útokem na tradiční automobilový trh, jemuž již řadu let dominují coby nejprodávanější vozidla Picku-upy a SUV, zejména legendární řada Ford F, která je nejprodávanějším na tomto trhu stabilně po víc než čtvrt století – z trůnu ji nikdy nedokázala sesadit ani Toyota Corolla, přestože celosvětově drží v počtu prodaných vozů primát s více než 44 miliony kusů (v r. 2016). Modelová řada F překonala hranici 34 milionů v roce 2010 a v současné době se patrně celkový počet vyrobených kusů bude pohybovat poblíž čtyřicetimilionové hranice – drží tak celosvětově historicky druhé místo a s výjimkou zmíněné Corolly hravě překonává všechny ostatní bestsellery jako Brouk či Golf – ostatně například v roce 2017 byl rozměrný pickup Ford F-150 nejprodávanějším vozem nejen v USA, ale i celosvětově.

Oslovit trh uživatelů F-150 s kompaktním městským modelem 3 nebo luxusním „sportovně-užitkovým“ X je v podstatě nemožné. A protože Tesla nemůže přinejmenším prozatím počítat se s brutálním regulačním zásahem shůry, například v podobě drakonického zdanění každého gramu emisí CO2* jaké od 1. ledna 2020 zavádí Evropská Unie, nezbývalo než přijít s vlastní elektrickou verzí „amerického“ pickupu. Dlužno podotknout že vskutku odvážnou a nekonvenční přinejmenším designem (vyhlížejícím jako cosi co vyjelo z projekce Total Recall) i deklarovanými (byť při představení poněkud neúspěšně demonstrovanými) vlastnostmi, jako je vysoká odolnost, plus – a to je neméně důležité, konkurenceschopnou cenou, srovnatelnou s cenovkou Fordu F-150.

Cybertruck pochopitelně nabídne ve standardní výbavě autopilota – jedno z nejpokročilejších řešení pro autonomní provoz na trhu (za funkci označovanou jako „full self-driving“ si nicméně zákazník bude muset připlatit 7 tisíc dolarů). Tesla dnes ve všech svých vozech nabízí toto příplatkové autonomní řízení čtvrté úrovně – autopilot může vůz ovládat plně, nicméně řidič musí na jeho provoz neustále dohlížet a být připraven kdykoliv převzít řízení. Počet vozů vybavených čtvrtou úrovní autonomie s teoretickou možností OTA upgradu na úroveň pátou (který zatím není v drtivé většině zemí možný mimo jiné i s ohledem na dopravní předpisy) činil podle analytiků Gartneru v minulém roce celosvětově 137 tisíc. V letošním roce by mělo přibýt dalších více než 330 tisíc a od roku 2023 bude každým rokem přibývat více než tři čtvrtě milionu takto vybavených vozů.

Pokračování na webu INSIDE

 

Trh v číslech:

Přírůstky vozidel “připravených” na plnou autonomii

Oblast 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Nákladní 2 407 7 250 10 590 16 958 26 099 37 361
Osobní 134 722 325 682 380 072 491 664 612 486 708 344
Celkem  137 129 332 932 390 662 508 622 638 585 745 705

Zdroj: Gartner (listopad 2019)

 

 

Pokračování z INSIDE Observer

To je s ohledem na celkový počet vyrobených vozů (asi 70 milionů ročně z toho přibližně třetina nákladních) stále zoufale málo, nemluvě o počtu aut, která jsou na světě v provozu. Je tedy jasné že přinejmenším v příštích deseti letech budou auta (teoreticky) schopná plné autonomie – tedy vybavená potřebnými kamerami, senzory, radary, výpočetním výkonem a případně i lidarem či možnosti vzájemné V2V komunikace tvořit zanedbatelné nebo nanejvýš nízké procento vozů na silnicích. Důvod je přitom prostý – cena. Náklady na plnou autonomii u dosavadních testovacích vozů (například robotaxi) vybavených lidarem činí přes 75 tisíc dolarů, tedy dvojnásobek ceny průměrného vozu – a i když budou postupně klesat, po roce 2025 se podle analytiků stále bude jednat o 50 tisíc dolarů a bude se tak jednat o výbavu vyhrazenou nejdražším vozům nebo speciálním flotilám.

Jinak je tomu ale s autonomií třetí úrovně, která cílí zejména na zvýšení bezpečnosti provozu a pohodlí řidiče – vozy vybavené adaptivním tempomatem s radarem, případně schopné samostatných „úkonů“, jako je zaparkování na řidičem vybrané místo se v nadcházejících letech stanou běžnějšími – stále ale nebudou zcela standardní výbavou. V roce 2025 by podle analytiků Gartneru mělo být 12 % nově vyráběných vozů (tedy řádově asi 5-7 milionů vozidel) vybaveno autonomií úrovně 3 a vyšší.

*Automobilky prodávající svá vozidla na evropském trhu musí od 1.1. 2020 platit pokutu ve výši 95 eur za každý gram emisí CO2 u každého prodaného vozu nad limitní hranici 95 g/km – limit je počítán (zprůměrován) pro celý sortiment prodávaných aut. Pokud si tedy automobilka nedokáže snížit průměr například prodejem plně elektrických vozů či plug-in hybridů, musí odvádět poplatek z každého prodaného vozu (v případě úsporného dieselového vozu s průměrnou spotřebou 4.9 litru tak dělá pokuta asi 85 tisíc Kč, u vozidel s vyšší spotřebou se ale snadno vyšplhá nad hranici čtvrt milionu).

Další komentáře

Personalizovaný marketing se během pěti let zcela změní

Do roku 2025 vzdá plných 80 % marketérů, kteří investovali do řešení pro personalizaci, snahu je využívat v praxi – ať už proto, že nebudou přinášet očekávanou návratnost, nebo kvůli hrozbám při správě citlivých dat zákazníků. Ostatně již v současné době je více než čtvrtina marketérů přesvědčena, že data jsou (paradoxně) jednou z hlavních překážek personalizace, protože jejich sběr, integrace a ochrana jsou náročné a přinášejí různá rizika. To pochopitelně neznamená, že by se marketéři přestali o...

Oculus VR: Beat Games i Business Solutions

Beat Games - GDC 2019

Koupě herního studia Beat Games společností Oculus by mohla být jen dalším úspěšným exitem české herní scény, podobně jako tomu bylo před pár měsíci v případě Warhorse Studios. Beat Games, které v Praze založili slovenští „expati“ Ilavský a Hrinčár společně s českým hudebníkem Beckem, jsou ale zvláštním případem – jejich Beat Saber se totiž stala zcela zásadním herním počinem ve světě virtuální reality. V mnohém navíc připomíná jiné historické přelomové hry, například Tetris – hru jejíž princip zná...