iPad: po deseti letech stále král světa tabletů

Když před deseti lety představila společnost Apple první iPad, bylo to pro mnohé IT veterány možná ještě větší překvapení než, příchod iPhone o necelé tři roky dříve. Jistě, iPhone byl revolucí v tom, jakým způsobem dokázal zabalit koncept chytrého telefonu do nového uživatelského rozhraní a rezistivní technologie dotykového displeje. Nejednalo se ale o nový revoluční typ zařízení, pouze o smartphone v podobě víc než přijatelné pro masový trh (včetně vaší babičky či tchýně).

To iPad byl jiné kafe: dojem z něj asi nejlépe shrnuje pocit, který sdílela při jeho prvním „osahání“ většina z nás. Ze zařízení, které jsme v zámořském Apple Store okukovali se smíšenými pocity (vypadá to sexy, ale opravdu to potřebuji, když mám iPhone?) se po jednom či dvou dnech používání pro většinu stalo naprosto nezbytné digitální rozšíření našeho já – bylo to poprvé, kdy jsme měli celý web doslova po ruce – kdykoliv a kdekoliv (bylo Wi-Fi nebo 3G).

Pochopitelně ani iPad se nezrodil z ničeho. Byl výsledkem desítek let geneze tabletů, PDA, komunikátorů a dalších přístrojů. Na jeho prvopočátku stál grafický tablet RAND z roku 1963 ale také vize Sci-Fi knížek a seriálů (Data Slate či PADD v původním Star Treku, Newspad z 2001: Vesmírná Odyssea nebo Stopařův průvodce po galaxii – kniha, která je vlastně také tabletem). Už v roce 1968 vznikl první koncept skutečného tabletu v podobě Dynabooku Alana Kaye s grafickým rozhraním a klávesnicí.

Již na konci 80. let přišel na trh první skutečný tablet – placatý přenosný počítač s procesorem 80C86, CGA displejem o rozlišení 640x400 bodů a dotykovým perem: GRiDPad společnosti GRiD Systems. Prvními uživateli tabletů s cenovkou tři tisíce dolarů se nakonec stali vojáci, policisté a piloti, nebo manažeři Chrysleru. Počátek 90. let byl vlastně první érou tabletů – v roce 91 uvedlo NCR Notepad s výkonným 386SL a OS Windows for Pen Computing či GO PenPoint. V roce 92 přichází ThinkPad 700T s desetipalcovým VGA displejem (černobílým), procesorem 386SL a SSD diskem o kapacitě 20 MB – to vše ale i s baterií něco vážilo (3 kilogramy) a žralo (3 hodiny). O rok později (93) přichází AT&T s EO Personal Communicator postaveným na RISC čipu Hobbit a GO PenPoint OS, který i s jeho výrobcem společnost koupila. EOPC byl úctyhodný stroj – nabízel jak solidní HW (až 12 MB RAM a 64 MB disk), tak sadu rozhraní včetně SCSI, výdrže baterie 6 hodin a bezdrátového modemu i telefonu (šlo tak vlastně o první „phablet“). Éra EO ale trvala pouhý rok – poté nákladný projekt zkrachoval.

Ve stejné době ale vstupoval na trh první tablet, který měl mít přeci jen delší než jepičí život: Apple Newton, který byl výsledkem dlouhého a strastiplného vývoje na jehož konci byly nejen první tablety s logem nakousnutého jablka (tehdy se jim ovšem říkalo PDA – osobní digitální asistent), ale také vyčlenění ARM (ano, toho ARM) z britského Acornu coby samostatného podniku, v němž získala společnost Apple podíl 43 %. Je příznačným paradoxem, že hrobařem nepříliš úspěšného Newtonu se v roce 1998 stal navrátivší se Steve Jobs, stvořitel pozdějšího iPhone a iPadu (mimochodem na počátku vývoje iPhone stál ve skutečnost vývoj tabletu – technické a výrobní výzvy ale nakonec vedly Apple k rozhodnutí zaměřit se nejdříve na chytrý telefon).

Dokončení z INSIDE Observer

Příběh tabletu je pochopitelně také příběhem Psionu, nebo zrození, vzestupu i pádu Palmu. Jeho součástí jsou i Windows CE, Mobile a Pocket PC i jejich ústup ze slávy. Objevily se pochopitelně i další pokusy včetně dvou konkurentů které konkurovaly iPadu parametry, cenou i datem uvedení na trh – schopnosti Apple vyladit svůj produkt pro optimální uživatelský zážitek (včetně určení toho, co v jeho zájmu musí být oželeno), ale JooJoo/CrunchPad či WeTab nemohly čelit.

Je každopádně tak trochu paradoxem, že o ústup tabletů včetně iPadu ze slávy se nakonec zčásti postarala platforma, která je o plných deset let starší: konvertibilní notebooky.

Hlavním viníkem postupného úpadku tabletů nicméně nejsou dotykové obrazovky ve Windows 10, ale chytré telefony. Před pár lety se jim říkalo phablety, tedy kombinace tabletu a telefonu, dnes je ale displej o velikosti 6 a víc palců ve světě smartphonů standardem (ještě před šesti lety se přitom jednalo o uhlopříčku vyhrazenou nejmenším tabletům). Tablety se tak pro řadu uživatelů staly zbytečnými – přesto ale z trhu brzy nezmizí. Jen se musíme smířit s výrazně omezenější nabídkou a pomalejší inovací, než na jakou jsme zvyklí u smartphonů. Celá situace má ale ještě jeden specifický důsledek: králem trhu tabletů i po deseti letech zůstává Apple se svými iPady.

Další komentáře

Epidemie a pandemie technologií

Technologický i společenský vývoj je občas posunut notný kus vpřed díky událostem, jež je (v jejich konkrétní podobě a dopadu) stěží možné předvídat. To je i případ epidemií jako SARS a současná COVID-19 (případně 2019-nCOV, SARS-2 nebo prostě koronavirus). Jak si velmi správně vzpomněli autoři na portálu Techcrunch, byla právě epidemie SARS v roce 2002 a s ní spojená opatření a omezení okamžikem, který posunul vpřed svět čínské e-commerce. Nakupování na internetu se náhle stalo víc než...

SAP ECC: Jedeme dál! Příští stanice 2030.

To, že SAP oznámil prodloužení podpory Business Suite 7 do roku 2027 (respektive 2030) právě v den, kdy v Praze proběhl brífink s analytiky Gartneru Paulem Schenckem a Robertem Saccem (mezi jehož stěžejní témata patřil i doposud platný „deadline“ podpory na konci roku 2025), je svým způsobem příznačné. Ustoupení tlaku zákazníků se dalo očekávat (ostatně jako nejpravděpodobnější variantu jej jen pár hodin před oznámením SAPu uváděli i oba analytici), nicméně jde jen o dvouletý...