Epidemie a pandemie technologií

Technologický i společenský vývoj je občas posunut notný kus vpřed díky událostem, jež je (v jejich konkrétní podobě a dopadu) stěží možné předvídat. To je i případ epidemií jako SARS a současná COVID-19 (případně 2019-nCOV, SARS-2 nebo prostě koronavirus). Jak si velmi správně vzpomněli autoři na portálu Techcrunch, byla právě epidemie SARS v roce 2002 a s ní spojená opatření a omezení okamžikem, který posunul vpřed svět čínské e-commerce. Nakupování na internetu se náhle stalo víc než lákavou alternativou a zrodilo se například on-line tržiště Taobao.

Od epidemie SARS ale uplynulo téměř dvacet let (a od prasečí chřipky víc než deset, jak jen ten čas letí…) a alternativ i technologií, které lze v případě karantén a dalších omezujících opatření využít, je řádově víc – ať už jde o zmíněné nakupování, práci na dálku nebo vyhodnocování rizika nákazy každého jednotlivce. V oblasti e-commerce se záhy ukázalo, jakou výhodou je výrazný náskok Číny ve skutečných bezkontaktních metodách placení (mávání telefonem nad RFID čtečkou u kasy v samoobsluze není z hlediska šíření koronaviru vyloženě bezkontaktní) – v řadě oblastí podléhajících karanténě jsou v provozu nejen vybrané supermarkety a lékárny, ale také e-shopy s rozvozem těchto druhů zboží. To je zákazníkovi ponecháno například u vchodu, tak aby nedošlo ke kontaktu s ním a doručovatelem – detaily zavážky i vlastní platba pak probíhají v rámci chatovací platformy a služby, jako je WeChat Pay. Roste také popularita a počet instalovaných doručovacích samoobslužných boxů - nově se objevují například v nemocnicích.

Ty nejzajímavější posuny ale nenastávají v oblasti e-commerce. Zásadní proměnou prošel přístup čínských zaměstnavatelů i zaměstnanců ke (spolu)práci a vzdělávání na dálku. Počty stažení příslušných aplikací vzrostly během února na trojnásobek a počty registrovaných uživatelů stouply meziročně o stovky (WeChat Work) nebo dokonce tisíce (Lark, DingTalk) procent. Nápor nových uživatelů pochopitelně dočasně nezvládly ani servery zmíněných služeb – a je otázkou, nakolik šlo o krátkodobou špičku a kolik zaměstnanců (a zaměstnavatelů) je bude používat dlouhodobě. Řada pracovníků v Číně si podobné aplikace v minulosti příliš neoblíbila například proto, že vyžadují svolit k nepřetržitému sledování zaměstnavatelem prostřednictvím webové kamery.

Pokračování z INSIDE Observer

Jak ukazují data z čínského trhu, koronavirus má své vítěze i poražené. Zatímco prvními jsou aplikace pro prodej a dovoz potravin, mezi druhé patří služby typu Hello, Dida a Didi Chuxing (čínská obdoba Uber či Bolt), nebo in-store (companion) aplikace restaurací jako Luckin, Pizza Hut či Starbucks. A dokonce i úspěch první skupiny může mít stinné stránky a skrytá úskalí - například poté, co některé školy oznámily spuštění výuky na dálku, zažily příslušné aplikace "nájezd" negativních hodnocení nespokojených studentů, kterým byly zkráceny "nucené prázdniny".

Segmentem jenž ze situace profituje snad nejvíc je herní průmysl - zájem o mobilní a online hry šel během nuceného domácího vězení pro desítky milionů Číňanů natolik vzhůru, že to (opět) nevydržely některé z nejpopulárnějších serverů. Roste také obecně doba strávená denně online - ze 6 hodin na počátku roku na nevídaných téměř 7,5 hodiny po skončení novoročních prázdnin.

Tou vůbec nejzajímavější oblastí je ale nová kategorie aplikací umožňujících sledovat průběh nákazy ve svém okolí - podle bydliště osob, jimž byla diagnóza potvrzena. Podobné aplikace začaly fungovat již ve druhé polovině ledna (můžeme pochopitelně vést diskuse o tom, nakolik přesnými a zejména kompletními daty byly "krmeny") později se objevily tzv. digitální pasy či propustky - například Close Contact Detector státního podniku CETC, který na základě obrovského množství dat, které o pohybu svých občanů ve veřejném prostoru a dopravních prostředcích sbírá čínský stát prostřednictvím jejich mobilních zařízení, kamer s detekcí obličeje nebo osobní identifikace v dopravní prostředcích (na železnicích se tak děje již 20 let!), slibuje vyhodnocení možných kontaktů s nakaženými osobami v předchozích dnech (od počátku vypuknutí epidemie). Jen pár dnů po CCD byla ve městě Hangzou spuštěna aplikace platformy Alipay, která kombinuje obdobné zdroje dat s osobním dotazníkem a vše vyhodnocuje do podoby barevně označeného QR kódu - zelená znamená propustku do obchodu či zaměstnaní, žlutá sedm a červená čtrnáct dnů domácí karantény. Aplikace pochopitelně sleduje pohyb svého uživatele (jeho telefonu) a tedy i to, zda takto nařízenou karanténu respektuje.

Aplikace, o níž psaly v Česku například portály Aktuálně nebo Živě, by se mohla dočkat celostátního nasazení navzdory nemalé kritice na její adresu - jde zejména o neprůhlednost a nejednoznačnost důvodů, kvůli nimž vydá pokyn ke karanténě či kvalitu dotazníku. Všechny podobné aplikace navíc vedly ke kritice ve smyslu: když má stát o nás tolik dat a údajů, proč je pro zastavení epidemie nepoužil již počátkem roku?!

Drobnějších zajímavých novinek je celá řada. Například systémy pro rozpoznání obličeje byly podle všeho bleskově upraveny tak, aby si dokázaly poradit s maskami a respirátory (není jasné zda "změkčením" algoritmu jeho omezením na oční partie, nebo jinou pokročilejší technologickou úpravou, například přechodem na skenování duhovky, které by instalovaná technologie již též měla podporovat) - v kontrastu k tomu je spíše úsměvný nápad jistého západního startupu vyvinout techniku pro potisk masek či respirátorů obrazem dané partie obličeje jejich "uživatele".

Poučení z krizového vývoje

Pro zbytek světa, Evropu a EU nevyjímaje se v technologickém a společenském skoku (zejména ztrátě i těch posledných, možná domělých, zbytků soukromí), který COVID-19 v Číně způsobil skrývá hned několik ponaučení a otázek:

  • Bylo by možné podobné aplikace (zejména funkční vyhodnocení rizika nákazy) vybudovat na základě dat které o našem pohybu tak jako tak (a bez ohledu na omezení typu GDPR) sbírají Google, Facebook, Apple a další digitální obři či mobilní operátoři? Nad národními genealogickými daty se sice podařilo již před lety spustit aplikace typu "jak nerandit s příbuzným" (islendinga app), ale toto je přeci jen jiný typ výzvy.
  • A pokud by to bylo technologicky možné, dokážeme vše dostatečně rychle prosadit (a ukočírovat) z hlediska legislativního, procesního a vývojového/technologického (v době za kterou Čína spustila dvě či tři obdobné aplikace by v EU nejspíš neproběhla ani příprava legislativních změn či výběrového řízení ve zkráceném režimu).
  • Jestliže bychom takový krok přeci jen učinili (byli nuceni učinit) dokážeme se ještě někdy (z hlediska společnosti, ochrany soukromí atd) vrátit zpět? To je relevantní otázka mimo jiné v souvislosti se snahou některých zemí (např. Rakousko) prosadit v "zájmu bezpečnosti" v EU technologie jako je rozpoznávání a databáze obličejů.

Zaujalo vás téma? Přijďte diskutovat pod odkaz na tento článek na náš

Linkedin: //www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6637740132441161728

či Twitter

 

 

Další komentáře

Technologie samotné nás nespasí – klíčem bude psyché

A. Van Dyck, Cupid a Psyché, 1640 (výřez)

Když jsme před více než měsícem psali o dopadu minulých i aktuální epidemie na čínskou ekonomiku a o technologiích, které říše středu využila při boji s koronavirem, rozhodně jsme netušili, že již na konci března budeme čelit v mnoha směrech podobné až identické situaci. Řada zpráv minulého i tohoto Observeru to ale jasně popisuje: současný stav má své (přinejmenším dočasné) vítěze, jako je e-commerce či řešení pro práci na dálku, a jedním z možných nástrojů, k nimž je...

Držme si navzájem palce

Nacházet v současné situaci pozitivní příklady konkrétních aktivit, soudržnosti ale i rychlého posunu v oblastech, kde bychom se jich ještě před měsícem nenadáli je až překvapivě snadné – ostatně do souhrnu novinek tohoto Observeru se nám podařilo nashromáždit řadu příkladů. Svým způsobem ještě zajímavější ale nejspíš bude dlouhodobý dopad řady prováděných změn – tedy to, jak bude za několik měsíců (doufejme) vypadat „svět po epidemii“. Nemyslitelné se stalo skutečností nejen ve znalostní ekonomice a back office,...