Platformy vs. uživatelé: kdo má navrch?

 

Má v dnešním světě větší moc digitální platforma, nebo její uživatelé? Odpověď na tuto otázku nabídly uplynulé dva týdny a zní jednoznačně: uživatelé. WhatsApp patří již roky Facebooku, míra soukromí, kterou zde uživatelé doposud požívali, byla ale řádově vyšší než u druhé Zuckerbergovy IM platformy – Facebook Messengeru, který je Velkým bratrem Markem prošmírovaný a cenzurovaný prakticky stejně jako Facebook sám. Facebook sice v minulosti omezil i šíření informací na platformě WhatsApp – tím, že znemožnil posílání zpráv na více než dvacet, posléze více než pět a nakonec více než jednu skupinu (oficiálně v rámci boje proti dezinformacím), víc ale s ohledem na end-to-end šifrování komunikace dělat nemohl. Oznámené sdílení dat s Facebookem určené primárně pro reklamní cílení bylo přesto pro většinu uživatelů přes čáru. Ozvali se i někteří slavní (například Elon Musk) a následný obří odliv uživatelů dočasně zahltil servery konkurenční IM platformy Signal (tu provozuje stejnojmenná nadace). Signál mám na telefonu dávno, bylo proto zábavné sledovat notifikace o dalších a dalších kontaktech z mého seznamu, které se na ní objevují.

To donutilo vedení největší sociální sítě zařadit zpátečku a odložit plánované změny na polovinu května – což zdůvodnila „řadou nejasností“ a „množstvím dezinformací“, které se v souvislosti s plánovanou změnou objevily (dezinformace se v posledních měsících a letech staly užitečnou výmluvou, na kterou lze svést prakticky cokoliv). Možnosti uživatelů se tak ukázaly v plném světle – ano, to oni v případě bezplatných služeb prodávaným produktem, jestliže se ale dostatečný počet produktů v krátkém čase naštve, zvedne a odejde, je to problém ohrožující i samotného MZ.

Na internetu je ale přesto kdosi mocnější než jeho uživatelé – poskytovatelé cloudových služeb. To na jejich infrastruktuře běží většina platforem, webů a portálů, a jak ukázal případ Amazon (za podpory Apple, Google a dalších) vs. Parler, to oni mohou kdykoliv najít nějaký „dobrý“ důvod, proč vypnout servery. Vypnutí kompletní infrastruktury Parleru v okamžiku, kdy na něj migrovali uživatelé naštvaní na Twitter svévolně cenzurující nejen amerického prezidenta, ale i mnohé z nich (zatímco prezidenti a další představitelé těch nejbrutálnějších totalit mají své účty funkční), bylo horší než zločin. Byla to chyba. Na tom se vzácně shodují lidé na obou stranách i uprostřed politického spektra. A znamená to jediné: nejen sociální sítě, ale také velcí provozovatelé cloudu budou do budoucna podrobeni mnohem přísnějšímu dohledu a regulaci – podobně jako je tomu u médií, operátorů, bank, utilit či provozovatelů kritické infrastruktury. Právě na nich totiž (bohudík i bohužel) stojí dnešní společnost, ať už jde o fungování služeb, obchodu nebo takových „podružností“, jako je svoboda slova. Svým způsobem jsou to, pravda, problémy staronové.

Další komentáře

Nová realita digitální práce

Když před dvěma roky vyšla studie „Konec kanceláří“ (Maverick* Research: The End of Office Space), mohli autoři Christopher Trueman a Carol Rozwellová jen stěží tušit, jakým způsobem a jak rychle se jejich předpověď začne naplňovat. Ani dnes pochopitelně není jasné, nakolik čínský virus trvale proměnil naše pracovní návyky, ukázal ale, co vše je možné a proveditelné ze strany zaměstnanců i zaměstnavatelů. Klíčové změny, jež nastaly na pracovištích a v pracovních týmech během pár týdnů...

Přílíšné řízení rizik zabíjí RPA

Řízení rizik možná není to první, co vás napadne v souvislosti s nasazováním RPA. Podle analytiků Gartneru je to ale kromě produktivity hlavní faktor, o němž by CIO a lídři zodpovědní za řešení typu robotické automatizace měli uvažovat (a navzájem oba vyvažovat) – a to zejména ve finančním sektoru (který je tradičně jednou z hlavních vertikál využívajících RPA). Celopodniková adopce RPA ve finanční sféře (bankovnictví, finanční služby, pojišťovnictví) dosáhne do roku 2022 úrovně 90 % (oproti 55 %...