Přesně měsíc nás dělí od letošního Gartner IT Symposia

Přesně měsíc nás dělí od letošního Gartner IT Symposia, které se po dvouleté pauze vrací do katalánské Barcelony. Nejvýznamnější setkání CIO, IT lídrů a analytiků bylo tentokrát zcela vyprodáno ještě před koncem září a v INSIDE se vám z ní podobně jako v předchozích letech pokusíme shrnout ty nejzajímavější postřehy. Mezi ně pravidelně patří i téma „sedm otřesů, které CIO nejspíš neočekávají“, které jsme vybrali jako ochutnávku toho „exotičtějšího“ (nebo chcete-li odvážnějšího, bláznivějšího), co sympozium každoročně nabízí. V Barceloně bude pochopitelně „sedmi otřesům“ věnována samostatná přednáška, kde se o těchto sedmi tématech dozvíte mnohem víc. Dovolili jsme si k sedmi možným otřesům doplnit komentáře s naším redakčním pohledem na dané téma. 

 

Práce v metaverzu (Metaverse work experiences) 

Definice sestavená analytiky popisuje metaverzum jako „další úroveň interakce s virtuálním a fyzickým světem“. V dnešní době využívají firmy technologie metaverza (nemusí přitom jít jen o obligátní AR a VR) pro lepší interakci, zapojení, spolupráci a propojení skrze kvalitnější pohlcující pracovní prostředí ve vittuálních kancelářích a využívání interních zážitků v metaverzu nazývaných intraverza (pozn. red.: víme, udržet zde nit není snadné). Gartner předpovídá, že na plně virtuální pracovní prostředí bude připadat asi 30 % investičního růstu v oblasti metaverza technologií a do roku 2027 se díky tomu zcela změní povaha kancelářské praxe. 

Komentář INSIDE: Po pravdě jsme zvědaví, jak právě tuhle předpověď analytici naživo rozvinou a vysvětlí. Už při prvním experimentování s moderními VR sadami před několika lety nás zejména u modelu Quest firmy Oculus (dnes Meta) napadlo, že by stačilo jen o trochu vyšší rozlišení a mohl by skvěle nahradit velkoplošný monitor (či monitory) a nabídnout nový druh pracovního prostředí (klávesnice a myši se ale stejně pro produktivitu nedokážeme vzdát – přinejmenším prozatím). Jenže metaverzum, to není jen VR a jeho „ovládnutí“ pracovního prostředí asi nebude znamenat, že budeme doma či v kanceláři vysedávat s VR či AR setem na hlavě. 

 

 

Létající auta (Flying cars) 

Létající autonomní vozidla neboli bezpilotní letadla (UAV) jsou určena k přepravě osob, především na krátké vzdálenosti v městských oblastech. Zahrnují samočinná letadla, která jsou někdy označována jako „létající auta“ nebo osobní drony a jsou navržena tak, aby fungovala bez lidského pilota. Několik společností pracuje na nových letadlech pilotovaných umělou inteligencí a navržených tak, aby vytvořily rychlejší, levnější, bezpečnější a nízkoemisní způsob, jak vykonávat leteckou dopravu, především v přetížených oblastech. První létající taxislužba má být spuštěna v roce 2024. Nehledě na potenciální problémy v oblasti právních předpisů by CIO měli zvážit, jaké konkrétní výzvy v dopravě – myšleno v přesunu osob a nákladu – by mohly být pomocí těchto dopravních prostředků řešení. 

Komentář INSIDE: Osobní cestovní drony (to je možná vhodnější označení) nejspíš budoucnost mají, otázkou je, jak blízkou, protože problémů, jimž budou podobné technologie čelit, je bezpočet. Počínaje slibovanou nízkoemisností (respektive nosností či doletem v případě elektrického pohonu) přes zmíněné právní aspekty až po otázky bezpečnostní – a tedy i ochotu zákazníků svěřit jim svůj život a zdraví. 

 

Ekonomika digitálního člověčenství (The digital human economy) 

Možnosti využití digitální verze člověka jsou takřka nekonečné - od lékařské péče, přes zákaznický servis, virtuální influencery až po HR školení nebo oživování zesnulých. Ekonomika digitálního lidství Digitální lidská ekonomika poskytuje příležitost pro nový digitální ekosystém, jehož základem je technologie, která spojuje jednotlivce a organizace, a umožňuje jim inovovat a komunikovat novými způsoby. Gartner předpovídá, že do roku 2035 se ekonomika digitálního člověčenství stane trhem v hodnotě 125 miliard dolarů a bude dále růst. 

Komentář INSIDE: Spíše než nečekaný otřes je to velmi pravděpodobná předpověď – jen si při jejím čtení a uvažování o možných dopadech nejsme jistí, zda jásat nad světlými zítřky a obchodními příležitostmi ekonomiky digitálního člověčenství, nebo si koupit karavan, pronajmout v Podkrkonoší louku a věnovat se chovu ovcí a včelařství. 

 

Decentralizovaná autonomní organizace (Decentralized autonomous organization) 

Decentralizované autonomní organizace (DAO) představují nový typ organizačního modelu, který se objevuje na trhu IT služeb. Společnost Gartner definuje DAO jako digitální entitu běžící na blockchainu, která může vstupovat do obchodních interakcí s jinými DAO, digitálními a lidskými agenty a korporacemi, a to bez konvenčního lidského řízení. Práce v DAO bude lákat mnoho špičkových profesionálů v oblasti digitálních technologií. Ačkoli jsou DAO teprve v plenkách, mají potenciál silně narušit mnohá zavedená pravidla technologického sektoru. 

Komentář INSIDE: DAO či jiné podobné automatizované formy organizací mohou skutečně v hrát významnou roli dříve, než mnozí čekají. Podobně jako u digitalizace člověčenství ani v případě podniků s „odlištěným“ řízením si nejsme jistí, zda máme žít v naději, či obavách. 

 

Bezdrátové nabíjení elektromobilů (Wireless electric vehicle (EV) charging) 

Jakmile bude bezdrátové nabíjení dostupné, bude mít největší smysl pro flotily vozidel, jako jsou autobusy a taxíky. Ty mohou efektivně využívat dynamické nabíjení k prodloužení dojezdu a snížení nákladů. Následně budou největším trhem pro bezdrátové nabíjení vozidel rezidenční instalace, protože majitelé elektromobilů si cení skromného pohodlí, že nemusejí zapojovat kabel. V delším horizontu ale pochopitelně analytici očekávají, že obytné čtvrti nebo například areály firemních a školních kampusů svým objemem předstihnou instalace v garážích RD. 

Komentář INSIDE: Nepočítáme se mezi nekritické nadšence do elektromobility a také v případě bezdrátového nabíjení přinejmenším prozatím vnímáme řadu „ale“. Všechna dosavadní řešení totiž byla omezena jak dobíjecím výkonem, tak vyššími ztrátami přenosu energie – obojí ale jistě může být vylepšeno. Pokud jde o  dobíjení na sídlištích, tipujeme, že jejich obyvatelé budou s povděkem kvitovat i prosté zapojování kabelů, jestliže jim po roce 2035 nic jiného nezbude a bude je kam „píchnout“. 

 

Grafen nahrazuje křemík (Graphene replaces silicon) 

V příštích sedmi až deseti letech existuje obrovský potenciál pro tranzistory na bázi uhlíku, které by mohly nahradit křemík v tradičních tranzistorech poté, co dosáhnou hranic své minimální velikosti. Jedním z příkladů je grafen, materiál o tloušťce jednoho atomu z čistého uhlíku, který je spojen do šestiúhelníkové voštinové mřížky. Grafen by mohl vytlačit současná křemíková zařízení, zejména pro bezdrátovou komunikaci, kde tyto FET na bázi uhlíku mohou přenášet mnohem větší proud na malé ploše, což umožňuje extrémní výkon. CIO by měli zvážit nové možnosti, které technologie na bázi grafenu umožňují, a začít vyhledávat nové dodavatele. 

Komentář INSIDE: Potenciál grafenu je značný a dává jistou naději v pokračování Mooreova zákona jinými prostředky, v příštích sedmi až deseti letech ale bude nejprve nutné dořešit přesun jádra výrobních a technologických kapacit polovodičového průmyslu s cílem snížit závislost Západu na pevninské Číně. Je nicméně možné, že přechod na grafen by v tom mohl také sehrát roli. 

 

Technologie na jedno použití (Tech becomes disposable) 

Co když se technologický průmysl začne podobat módnímu průmyslu a vzniknou „jednorázové“ aplikace určené k rychlé výrobě, použití a likvidaci? Prvky komponovatelnosti byznysu jsou stále běžnější, existují tedy předpoklady a příležitosti pro CIO, aby je posunuli na další úroveň a připravili se na flexibilitu technologií na jedno použití. 

Komentář INSIDE: Ve fyzickém světě jednorázové znamená například hygienické či praktické, často ale neekologické. Ve světě appek, aplikací a softwaru to ale může být jinak – praktičnost, hygieničnost (nazývejme jí bezpečností) zůstávají, ale nemusejí automaticky znamenat neefektivitu zejména v případě, že půjde o výsledek rychlého komponování – skládání ověřených prvků či funkcí. Pak mohou jednorázové appky či aplikace dávat v určitých situacích celkem dobrý smysl. 

 

Podrobnosti o Gartner IT Symposiu 2022 a jeho obsahu naleznete na portále konference. 

Další komentáře

Dobrá cloudová strategie by měla být krátkým a snadno použitelným dokumentem, který se skládá z deseti až dvaceti stran nebo slajdů

„Dobrá cloudová strategie by měla být krátkým a snadno použitelným dokumentem, který se skládá z deseti až dvaceti stran nebo slajdů,“ říká VP analytik společnosti Gartner Marco Meinardi. „Kromě toho by motorem cloudové strategie a vodítkem pro ty, kteří ji budou implementovat, měla být obchodní strategie. Musí koexistovat s ostatními strategickými snahami, nikoli se je snažit předělávat.“  Vedoucí pracovníci v oblasti byznysu a IT by měli cloudovou strategii vytvářet společně a vyvarovat se při jejím...

„Přiznejte se, kdo z vás byl v posledních 24 hodinách v metaverzu?“

„Přiznejte se, kdo z vás byl v posledních 24 hodinách v metaverzu?“ zeptal se v úvodu své přednášky o deseti hlavních strategických předpovědích Gartneru pro rok 2023 a další léta na IT Symposiu v Barceloně význačný analytik a viceprezident výzkumu Gartneru Daryl Plummer. V hledišti hlavního sálu se zvedly dvě z necelých čtyř tisíc přítomných rukou. Masový nástup metavesmíru coby běžného pracovního prostředí se dnes skutečně zdá příliš vzdálenou a nereálnou vizí.   Pozn. red.: Když...