Speciál: Válka čipů aneb Balkanizace technologických stacků #51 - 2022
Hned několik zpráv v minulém týdnu se týkalo studené války v oblasti čipů a polovodičů, kterou mezi sebou vedou Západ (kam patří také tchajwanské firmy), pevninská Čína a Rusko. Gartner pro tento fenomén používá někdy označení balkanizace technologických stacků – tedy oddělení digitálních oblastí nejen na úrovni služeb (které existovalo přirozeně od počátku a posílilo vlivem regulací) nebo zařízení, jako jsou směrovače a další infrastrukturní prvky firem z pevninské Číny (ty jsou nedoporučovány či zakazovány zejména ve veřejném sektoru a oblasti kritické infrastruktury již nějakou dobu), ale nově též na úrovni křemíku – tedy procesorů a architektur.
-> Nizozemsko a Japonsko v nadcházejících týdnech pravděpodobně oznámí, že se připojí k USA a zpřísní vývoz strojů na výrobu čipů do Číny, informovala agentura Bloomberg. Ta tvrdí, že tento krok může být pro technologické plány Číny likvidační. Spojená blokáda USA (firmy Applied Materials, Lam Research a KLA), Japonska (firma Tokyo Electron) a Nizozemí (firma ASML) by totiž téměř úplně zamezila nákupu vybavení pro výrobu špičkových čipů. W
-> Čína oficiálně u WTO (World Trade Organisation) zahájila obchodní spor s USA. Je proti omezení exportu čipů do Číny. Spor se vyostřil, když Washington potvrdil, že jedná o zpřísnění vývozu s Nizozemskem a Japonskem (viz předchozí novinku). Čínské ministerstvo obchodu na začátku týdne označilo postup USA za typickou praxi obchodního protekcionismu. W
-> Čína v reakci na omezení vývozu čipů ze strany USA chystá pro své výrobce čipů soubor podpůrných opatření za více než bilion jüanů (3,3 bilionu Kč). Tyto dotace a daňové úlevy na podporu výroby a výzkumu polovodičů budou jedněmi z největších souborů fiskálních pobídek za pět let. W
-> Mikročipy západní výroby se i přes sankce používají v ruských střelách, které ostřelují Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Od dubna do listopadu byla do Ruska dovezena elektronika v hodnotě 2,6 miliardy dolarů. Minimálně 777 milionů z toho tvořil import ze Západu. Konkrétně jde o americké firmy Intel, Advanced Micro Devices, Texas Instruments, Analog Devices a o německou firmu Infineon Technologies. Paradoxně intel, který už v březnu pozastavil dodávky do Ruska, kontribuoval k číslu celkového importu v hodnotě 457 milionů dolarů. Mluvčí Intelu oznámil, že se budou situací zabývat. W
-> Čína zakázala export svých nejpokročilejších čipů Loongson do Ruska, které však stejně čipy ve větší míře nenasadilo. Mělo je pouze jako záložní plán pro případ, že by se zastavil dovoz amerických čipů. Dlouhodobě by přerušení dodávek však mohlo znamenat problém. Čína čipy stáhla, protože by je mohla uplatnit ve své armádní technice, čímž se z nich stává strategická technologie. W
-> Intel opustil svůj původní plán otevřít továrnu na čipy ve východoněmeckém Magdeburgu už v první polovině roku 2023. Původně počítal s investicí sedmnáct miliard eur, nyní se však vyšplhala na dvacet miliard, uvádějí noviny Volksstime. Intel diskutuje s německou vládou, jak by se dala „díra“ ve financování překlenout. W
-> Společnost Alibaba, která vyvíjí vlastní serverové čipy na architektuře ARM pro svou cloudovou infrastrukturu, zjistila, že vinou sankcí nebude mít přístup k novým RISC-V ARM jádrům Neoverse V. W
-> V reakci na sankce a kroky USA a dalších zemí západu Čína možná rozjede otevřenou válku na trhu polovodičů způsobem, který umí nejlépe – masovou produkcí a nízkými cenami. Podle informací totiž SMIC a další čínské firmy masivně navyšují výrobu na starších 28nm procesech (což je pro řadu aplikací nevyžadujících špičkový výkon či nejnovější architektury zcela dostatečné). W
-> V boji o polovodičový trh je aktivní také Japonsko, které chce dohnat tzv. ztracenou dekádu. Nově byla oznámena spolupráce japonské firmy Rapidus s IBM na vybudování továrny s 2nm procesem. W