Praha chystá první projekty spadající do oblastí chytrých měst a internetu věcí. Zatímco smysl investic do laviček poskytujících Wi-Fi připojení nám poněkud uniká – a to i pokud vezmeme v úvahu jejich solární napájení či možnost nabíjet přenosná zařízení (nemluvě o tom, že pivo, víno nebo kafe a cigárko si na nich, s ohledem na sílící prohibici všeho zábavného ve veřejném prostoru, nejspíš nedáme). Na druhou stranu oznámené zavádění parkovacích senzorů smysl dává. Otázkou je, jak budou data z těchto senzorů dostupná občanům – bude možné podle nich snadno zaparkovat? Bude k tomu dostupná mobilní aplikace? A pokud ano, bude mít každé město, nebo dokonce městská část svou vlastní aplikaci?

Nejlepší by pochopitelně bylo, kdyby podobná data byla otevřená a v ideálním případě dostupná v aplikacích a platformách, které stejně všichni používáme – například mapách Googlu a Seznamu. Doufejme, že se dříve či později dostanou podobné typy dat na seznam podobný tomu, který minulý týden sestavila vláda (s platností od 1. ledna a ročním odkladem – viz např. Lupa.cz). Ostatně i analytici Gartneru očekávají, že během pouhých dvou let, tedy v roce 2019 bude až polovina občanů v milionových metropolích využívat tyto otevřené zdroje dat – a že budou sdílet s informačními systémy měst či samospráv i svá (více či méně anonymizovaná) data, podobně jako to dnes dělají ve vztahu s tzv. „digitálními giganty“ (Microsoft, Google, Apple nebo čínští Tencent a Baidu).

Zásadní změnu, kterou by otevřená data měla přinést, bude jejich strojová čitelnost a zpracovatelnost. Zatímco dnes musíme řadu informací poměrně složitě vyhledávat na webových stránkách portálů úřadů a samospráv, strojově čitelná data lze snadno zpřístupnit zcela odlišným způsobem – například formou konverzačních rozhraních v IM aplikací, nebo hlasových (virtuálních) asistentů v mobilních zařízeních. Poměrně napřed je v tomto směru asijský svět – zejména Čína, kde se IM platformy prosazují v řadě oblastí jako alternativa klasického webu – objednávky jídla, vstupenek a řada dalších funkcí je k dispozici přímo například v rozhraní WeChat, stejně jako různé mikroaplikace nebo informace úřadů a samospráv.

V Evropě bude podobný vývoj pochopitelně ovlivněn jak kulturními rozdíly, tak problémy souvisejícími například pravidly pro zadávání zakázek ve veřejné sféře. Je ale prakticky jisté, že jakmile se objeví širší škála otevřených a strojově čitelných dat, případně portálů jako je CED (Copenhagen Data Exchange), které nabízí nejen data samotná, ale i API, konektory a pohledy na tato data, začne rychle růst počet aplikací, nástrojů a dalších způsobů, jak budou taková data používána, propojována a využívána.

Přejeme Vám klidné prožití Vánočních svátků a třebas i nějakou tu hračku či appku využívající otevřená data. 🙂