Jak číst hype křivku

Jak číst hype křivku

Hype křivka rodících se technologií pro rok 2017. Zdroj: Gartner, 2017

„Hype-křivka“ byla poprvé představena analytiky Gartneru v roce 1995. Kombinuje dvě dimenze - životní cyklus technologie na vodorovné ose a vztah lidí k ní (povědomí, publicitu - tedy "hype") na ose svislé. Hype křivku je ale třeba umět správně "číst" - často se například zapomíná, že vodorovná osa nepokrývá celý životní cyklus technologií, ale pouze jeho část od vzniku do fáze počátku masového přijetí.

Původní text zpracoval pro INSIDE Report Petr Blažek, pro tento článej jsme jej upravili a zkrátili.

Křivka je dělena do pěti hlavních fází:

• START TECHNOLOGIE / TECHNOLOGY TRIGGER („nová naděje“) - Nový technologický objev, veřejné oznámení, uvolnění produktu nebo jiná událost, která na sebe strhuje pozornost médií a celého oboru.

• VRCHOL PŘEHNANÝCH OČEKÁVÁNÍ / PEAK OF INFLATED EXPACTATIONS („mediální hvězda“) - Tuto etapu života technologie charakterizuje přehnané nadšení a nerealistická očekávání. Bublinu zájmu médií aktivně nafukují představitelé firem, které s danou technologií přišly. Kdo v této fázi vydělává, jsou zejména pořadatelé konferencí a média. Technologičtí novátoři technologii implementují, obvykle je však více neúspěšných pokusů než těch úspěšných.

• PROPAD DO DEZILUZE / TROUGH OF DISILUSIONMENT („propadák“) – Kvůli nesplněným očekáváním technologie přestává být zajímavá a zájem médií ochabuje, přestává být moderní.

• NÁVRAT K REALITĚ / SLOPE OF ENLIGHTEMENT („napravená reputace“) – Systematická práce širšího okruhu organizací vede k ujasnění skutečného potenciálu technologie, jejích přínosů a rizik. Vznikají komerční metodologie a nástroje, které usnadňují implementaci technologie.

• DOSPĚLOST / PLATEU OF PRODUCTIVITY („produktivita“) – Jsou prokázány přínosy technologie v reálném světě. Technologie je výrazně stabilnější, neboť se objevuje druhá až třetí generace produktů a podpůrných nástrojů a služeb. Technologii má implementováno přibližně 30 % ze segmentu potenciálních uživatelů.

Životní cyklus technologií se liší - od měsíců po desetiletí, obecně je lze rozdělit na:

Rychle postupující / Fast-track – životní cyklus 2 - 4 roky. Obvykle jsou adoptovány s menší pompou a firmy si leckdy neuvědomí jejich dospělost. Příkladem je „instant messaging“ a SMS. Základní
charakteristikou je vysoká hodnota, jednoduchost použití, několik silných dodavatelů
podporujících technologii a využití stávající infrastruktury.

Pomalu nastupující / Long-fuse – životní cyklus 1 - 2 dekády. Mají tendenci mít více „vrcholů očekávání“. Příkladem je internet, e-mail, nanotechnologie a aktuálně také umělá inteligence a virtuální či rozšířená realita. Charakterizovány jsou velkou složitostí, potřebou pokroku v základním výzkumu (heads-up display, quantum computing), spoléháním na novou infrastrukturu (PKI, digitální podpisy), nutností specializovaných odborníků (data mining, text mining, knowledge management, data intergration), nutností zásadních změn v podnikových procesech (trusted computing, nanocomputing) a fascinací ve stylu sciencefiction, která je v nepoměru ke skutečným možnostem.

Normální technologie - s životním cyklem v délce 5 až 8 let.