Jak souvisí často až nepochopitelně rychlý růst digitální ekonomiky, jejích startupů nebo oborů které procházejí digitalizací s Mooreovým zákonem? Podle Salima Ismaila, autora knihy Exponential Organizations je to právě poučka Dr. Moorea, která způsobuje, že aplikace IT (respektive digitalizace) umožňuje řadě odvětví přejít z lineárního na exponenciální růst. Platnost „zákona“ lze navíc vysledovat až 100 let zpět (do doby nástupu děrnoštítkových strojů IBM). Dobrým příkladem je svět fotografie, kde digitalizace vedla ke třem typickým změnám (platným i pro řadu dalších oborů):

• Posunu marginálních nákladů (na každou další fotografii) takřka k nule
• Explozi dané domény (množství fotografií pořízených celosvětově každou vteřinu)
• Změně „problémů“ které je třeba řešit a s tím souvisejících obchodních příležitostí (namísto kde vyvoláme fotky řešíme to, kam jsme je uložili)

Oblastí, které prošly podobnými změnami je celá řada – patří mezi ně také sekvenování DNA, kde cena klesla během několika desítek let z desítek tisíc dolarů na centy. „Za pár let bude sekvenování DNA levnější než spláchnutí záchodu, takže je docela dobře možné že při každém spláchnutí vás záchod rovnou i osekvenuje,“ dodává k tomu s nadsázkou Ismail. Pro skutečné pochopení rozdílu mezi tradičními a exponenicálními společnostmi (a jejich dynamikou) je podle Ismaila pro srovnání s jejich konkurenty často vhodné použít odlišné metriky než ty, které jsou běžné v klasickém lineárním světě (celkový obrat, ziskovost apod.). Ve své přednášce nabídl několik příkladů:

• Airbnb (nabídka ubytování): 90x více nabízených ubytovacích možností na zaměstnance
• GitHub (software): 109x více repositářů na zaměstnance
• Local Motors (3D tisk aut): 1000x levnější při výrobě nového modelu auta, 5x-22x rychlejší proces zavedení výroby (v závislosti na autě)
• Quirky (spotřební zboží): 10x rychlejší vývoj produktů (29 dnů vs 300 dnů)
• Valve (hry): 30x vyšší tržní kapitalizace na zaměstnance
• Tangerine (ING Direct Canada): 7x více zákazníků na zaměstnance, 4x vyšší vklad na zákazníka

Podrobnější rozbor toho, kdo jsou „jednorožci“ – tedy exponenciální firmy (ExO – Exponential Organizations) nabízí Salim Ismail na webu Backchannel online. Jako obecné externí atributy pak označuje využívání pracovní síly „on-demand“, práci s komunitami pro podporu růstu, nasazování algoritmů, výrazný pákový efekt v oblasti aktiv (práci s cizími aktivy) a aktivní zapojování (zákazníků i partnerů). Mezi interní atributy pak řadí využívání procesních rozhraní, dashboardů, experimentů, větší autonomie zaměstnanců a nasazování sociálních technologií.

Rozsáhlejší podobu tohoto textu (vycházejícího z přednášky Salima Ismaila na Symposiu před dvěma týdny) naleznete také na webu INSIDE.