Úterý 7. března 2017 je datum, které v historických análech kybernetické bezpečnosti nezapadne. Bezmála devět tisíc dokumentů CIA CCI (Center for Cyber Intelligence v Langley), zveřejněných portálem WikiLeaks pod označením Year Zero (jde přitom jen o první část ohlášené série „úniků“ z materiálů CIA) možná nepředstavuje takový historický zlom jako materiály Edwarda Snowdena před necelými čtyřmi roky. Tyto materiály nicméně dobře vykreslují aktivity CIA, MI5 a dalších „spřátelených“ agentur v oblasti kybernetické bezpečnosti – a v řadě případů také její naprosto tristní stav z pohledu uživatelů – osob i firem. Dotčené organizace jejich autentičnost sice nepotvrdily, nicméně komentáře řady odborníků naznačují, že o falzum nejde.

Co jsme se vlastně dozvěděli nového? To, že tajné služby se snaží proniknout prakticky do všech systémů a platforem a mít přinejmenším možnost jejich uživatele špehovat, jistě novinka není. Stejně tak není novinka, že když jejich pracovníci objeví neznámé (tzv. zero-day) zranitelnosti, nechají si je pro vlastní využití a výrobce daného zařízení, aplikace či platformy neupozorní. První várka zveřejněných materiálů nicméně ukazuje rozsah těchto aktivit, obrovské množství slabých míst na drtivé většině platforem i zařízení (řada výrobců se po zveřejnění materiálů okamžitě pustila do oprav) i to, že některé platformy (zejména iOS) jsou pro vládní hackery tvrdším oříškem než jiné (například chytré domácí spotřebiče, zejména chytré televizory). Ukazuje se také, že ani solidní šifrování v mobilních aplikacích typu Whatsapp či Signal není uživatelům k ničemu, jestliže CIA (nebo kdokoliv jiný) dokáže „ovládnout“ mobilní zařízení samotné.

Materiály také ilustrují probíhající kybernetické zbrojení a globální kybernetickou studenou (místy horkou) válku – i to, že tajné služby pro své potřeby upravují a využívají odhalené nástroje, postupy a techniky kyberzločinců nebo že pečlivě studují analýzy bezpečnostních firem (jako jsou například Kaspersky či Avast), aby do budoucna snížily riziko odhalení. Možná ještě větším problémem ale bývají úniky sofistikovaných nástrojů samotných z rukou vládních agentur a jejich následné využívání kyberzločinci (ostatně samotné materiály Year Zero pocházejí z podobného úniku).

Bývalý šéf CIA Michal Hayden prohlásil, že materiály zveřejněné WikiLeaks jsou „neuvěřitelně škodlivé“ a ohrožují bezpečnost USA. Zdá se ale, že rozhodně pomáhají zalepit obrovský počet bezpečnostních děr a zlepšit bezpečnost všech ostatních. A také připomínají, že informace, kterou uložíte v zařízení připojeném k internetu, není z principu skutečně v bezpečí.20