Top 10 strategických technologických trendů pro rok 2018

Hlavní strategické technologické trendy, které ovlivní v roce 2018 většinu organizací představili Analytici Gartneru na konferenci Gartner Symposium/ITxpo 2017 v americkém Orlandu.

Gartner definuje “strategický technologický trend” jako takový, jenž má významný potenciál narušit současný stav, nebo se začíná posouvat ze stadia zrodu do fáze širšího použití a dopadu, případně takový trend který se rychle rozvíjí, podléhá značné nestabilitě a během následujících pěti let může dosáhnout “bodu zvratu”.

"Top 10 strategických technologických trendů Gartneru pro rok 2018 je vázáno na fenomén inteligentní digitální sítě (angl. Intelligent Digital Mesh), která je základem budoucího digitálního byznysu a ekosystémů,” říká viceprezident Gartneru pro výzkum David Cearley. “IT lídři musí vzít tyto technologické trendy v úvahu při tvorbě svých inovačních strategií, jinak riskují, že uvolní místo konkurenci.”

První tři strategické technologické trendy vycházejí z toho, jak umělá inteligence a strojové učení pronikají do prakticky všech oblasti a představují hlavní “bojiště” technologických firem pro příštích pět let. Další čtyři trendy se zaměřují na prolínání digitálního a fyzického světa z něhož se rodí pohlcující, digitálně rozšířené prostředí. Poslední tři trendy souvisí s využíváním rostoucího počtu propojení mezi lidmi, organizacemi a zařízeními, ale také obsahem a službami jenž přináší nové digitální obchodní příležitosti.

Top 10 strategických technologických trendů pro rok 2018:

AI základna

Tvorba systémů schopných se učit, přizpůsobit a případně též autonomně jednat bude hlavním kolbištěm technologických firem přinejmenším do roku 2020. Schopnost používat AI pro lepší rozhodování, přepracování obchodních modelů a ekosystémů nebo oblast zákaznické zkušenosti zůstane ekonomickým hnacím motorem digitálních iniciativ až do roku 2025.

“AI techniky se vyvíjejí rychle a organizace budou muset značně investovat do dovedností, procesů a nástrojů, jestliže je chtějí plně využít a vybudovat na nich nové systémy,” říká David Cearley. “Může jít o investice do přípravy dat, integrace, algoritmů nebo výběru školících postupů a tvorbu modelů. Bude třeba rozjet užší spolupráci mezi datovými vědci, vývojáři a vlastníky byznys procesů.”

Inteligentní aplikace a analytika

Během následujících několika let získá prakticky každá appka, aplikace a služba v nějaké míře umělou inteligenci. Půjde jednak o zjevně inteligentní aplikace, které by bez AI a strojového učení nemohly existovat. Pak tu ale budou i nenápadní “uživatelé” AI poskytující inteligenci na pozadí. Vznikne tak nová inteligentní vrstva mezi lidmi a systémy, jež umožní transformovat povahu práce a strukturu pracovišť. “Možnosti inteligentních aplikací by firmy měly zkoumat především jako způsob, jak rozšířit lidské schopnosti, nikoliv jako cestu, jak lidi nahradit,” vysvětluje Cearley. “Rozšířená analytika je jednou z takových strategických růstových oblastí, kde může strojové učení automatizovat přípravu dat, jejich zkoumání, nacházení nových souvislostí a jejich sdílení s řadou uživatelů v podniku – obchodem, provozem nebo civilními datovými vědci.”

AI se stává novým významným bojištěm v oblastech software a služeb, včetně oblastí jako je ERP. Dodavatelé nicméně musí umět jednoznačně vysvětlit, jak v nových verzích jejich aplikací a služeb AI uživatelům pomáhá například v podobě pokročilé analytiky, inteligentních procesů nebo lepší uživatelské zkušenosti.

Inteligentní věci

Inteligentní věci jsou fyzické předměty schopné nabídnout víc než provádění pevně daných (před-programovaných) funkcí. Díky AI zvládají pokročilé chování a přirozenou interakci se svým okolím a lidmi. AI pohání nové segmenty (jako jsou autonomní vozidla, roboti a drony) a umožňuje také výrazně rozšířit možnosti řady stávajících věcí (například formou IoT – internetu věcí který připojuje běžné předměty denní potřeby nebo průmyslové stroje).

"Jednou z oblastí kde se inteligentní věci rychle rozvíjejí a prosazují je používání autonomních vozidel v kontrolovaném prostředí (například na polích nebo v lomech). Dalších příkladů využití autonomních vozidel na jasně definovaných a kontrolovaných cestách se patrně dočkáme do roku 2022, nicméně všeobecné nasazení autonomních aut bude i nadále na místě řidiče vyžadovat někoho, pro případ selhání či výpadku technologie,” říká David Cearley. “Předpokládáme, že scénáře částečné autonomie vyžadující řidiče za volantem budou aktuální přinejmenším v následujících pěti letech. Výrobci mezitím budou své technologie důsledně testovat a bude také čas řešit netechnologické problémy jako jsou předpisy, legislativa kulturní přijatelnost.”

Digitální dvojče

Koncept digitálního dvojčete označuje digitální model entity či systému z reálného světa. Digitální dvojčata jsou velmi slibná zejména v kontextu IoT projektů v nadcházejících třech až pěti letech. Dobře navržená digitální dvojčata podnikových aktiv mohou napomoci v procesech řízení a rozhodování. Díky napojení na fyzické protějšky (jejich senzory) lze sledovat stav, reagovat na změny, zlepšovat provozní parametry a zvyšovat tak přidanou hodnotu. Zpočátku budou digitální dvojčata nasazována v jednoduché formě, postupně se ale budou vyvíjet, sbírat a vizualizovat ta správná data, nebo využívat vhodné analytické metody a pravidla – a s jejich pomocí efektivně reagovat na požadavky byznysu.

“Časem budou digitální obrazy prakticky každé části našeho světa dynamicky propojeny se svými skutečnými protějšky – a mezi sebou navzájem. Díky vestavěným funkcím využívajícím AI bude možné provádět pokročilé simulace, řízení provozu a analýzu,” vysvětluje Cearley. “Z tohoto dlouhodobého posunu směrem ke světu propojených digitálních dvojčat bude profitovat většina odvětví – od průmyslu, přes zdravotní péči až po marketéry nebo veřejnou správu.”

Od cloudu k okraji

Výpočty na okraji (angl. Edge Computing) je název výpočetní topologie v níž jsou zpracování informací nebo sběr a dodávka obsahu umístěny blíže zdrojům těchto informací (např. senzorům). Vyřešení problémů s konektivitou, rychlostí odezvy či omezenou rychlostí připojení i větší škála funkcí dostupných “na okraji” jsou důvody proč se distribuované modely dostávají opět do popředí. Zejména podniky angažující se výrazně ve sféře internetu věcí by měly začít pracovat s návrhy využívajícími prvky na okraji. Přestože mnozí vnímají cloud a okraj jako velmi protichůdné přístupy je vlastně cloud typ IT kde jsou elasticky škálovatelné technologické funkce dodávány jako služba – nemusí tedy nezbytně zahrnovat centralizovaný model.

„Jsou-li použity jako vzájemně se doplňující koncepty, pak cloud může být typem IT použitého pro tvorbu modelu orientovaného na služby, centralizovaný dohled a koordinaci struktury, zatímco okraj je představuje cestu, jak zajistit prvky cloudové služby nepropojeným či distribuovaným způsobem,“ vysvětluje David Cearley.

Konverzační platformy

Konverzační platformy budou hrát klíčovou roli při nadcházejícím posunu toho, jak lidé komunikují s digitálním světem. Ten spočívá v plném přenesení břemene překladu požadavku z uživatele na počítač. Konverzační platforma přebírá dotaz či příkaz uživatele a následně odpovídá vykonáním konkrétní funkce, zobrazením či sdělením obsahu nebo požadavkem na upřesnění zadání apod. Během několika příštích let se konverzační rozhraní stanou primární oblastí návrhu interakce s lidmi a budou poskytovány formou specializovaného hardware, funkcemi jádra OS, platformami a aplikacemi.

“Konverzační platformy dosáhly bodu zlomu ve smyslu chápání jazyka a základních uživatelských požadavků, stále je ale čeká dlouhá cesta,” říká Cearley. “Výzvou, které dnes konverzační platformy čelí, je nutnost komunikovat s nimi jasně strukturovaným způsobem – a to je často frustrující. Primárním diferenciátorem mezi konverzačními platformami tak bude robustnost jejich konverzačních modelů a aplikačně-programovacích rozhraní (API) i modelů událostí využívaných pro přístup, aktivaci a řízení služeb třetích stran s cílem dosáhnout komplexních výsledků.”

Pohlcující zážitky

Zatímco konverzační rozhraní mění, jak lidé ovládají digitální svět, virtuální, rozšířená a smíšená realita mění to, jak lidé digitální svět vnímají a interagují s ním. Trh virtuální reality (VR) a rozšířené reality (AR) je zatím ve stádiu fragmentované nedospělosti. Velký zájem vede ke zrodu řady nových VR aplikací, které ale často mají jen malý obchodní smysl (vyjma pokročilé zábavy jako jsou videohry nebo 360-stupňová videa). Skutečné obchodní přínosy nabídnou až praktické scénáře pro VR a AR, které umožní zvýšit produktivitu zaměstnanců nebo vylepší procesy v oblasti designu, školení nebo vizualizace.

Smíšená realita je typem pohlcující technologie, která míchá a rozšiřuje technické možnosti AR a VR a zároveň se snaží lépe přizpůsobit tomu jak lidé vnímají a interagují se světem. Smíšená realita zahrnuje škálu podob od náhlavních displejů pro AR či VR až po řešení využívající chytré telefony či tablety a environmentální sensory.

Blockchain

Blockchain se postupně vyvíjí z infrastruktury pro digitální měny do platformy pro digitální transformaci. Blockchainové technologie umožňují opustit současný centralizovaný model zaznamenávání transakcí a udržování těchto záznamů – může sloužit jako základ revolučních digitálních obchodních či provozních modelů v zavedených oblastech i ve sféře start-upů. Počáteční povyk kolem blockchainu se sice týkal především odvětví finančních služeb, existuje řada dalších možných způsobů využití v oblastech jako je veřejná správa, zdravotní péče, výroba, distribuce médií, ověřování identity, registry majetkových titulů či dodavatelské řetězce. Přestože se v delším horizontu dočkáme významných a průlomových řešení, současná očekávání jsou větší než reálné možnosti, neboť většina souvisejících technologií v současné době je, a přinejmenším ještě další dva až tři roky bude, nevyspělá.

Řízení událostmi

Základem digitálního byznysu je koncept obchodu, který je vždy připraven a hledá nové přechodné příležitosti (tzv. digitální obchodní okamžiky). Ty mohou být cokoliv co lze zaznamenat digitálně – včetně stavů, změn stavů jako je například dokončení objednávky, nebo přistání letadla. Díky tzv. brokerům událostí jako jsou internet věcí, cloud, blockchain, in-memory systémy a umělá inteligence mohou být obchodní příležitosti (okamžiky) detekovány rychleji a analyzovány podrobněji. Technologie samotná ale nestačí – důležitá je také změna kultury a způsobu řízení využívající model řízení událostmi.

Průběžně vyhodnocované riziko a důvěra

Aby bylo možné digitální byznys provozovat bezpečně i ve světě pokročilých a cílených útoků, musí lídři odpovědní za bezpečnost a řízení rizik přejít na tzv. CARTA přístup (průběžně vyhodnocované riziko a důvěra). Bezpečnostní infrastruktura musí být všudy-přizpůsobivá aby bylo možné využívat obchodní příležitosti a zároveň řídit riziko. Bezpečnost se tedy bude muset “pohybovat tempem digitálního byznysu”.

Součástí CARTA přístupu je i překonání bariér mezi bezpečnostními a aplikačními týmy – podobně jako DevOps nástroje a procesy překonaly propast mezi vývojem a provozem. Architekti informační bezpečnosti musí integrovat bezpečnostní testování na několika místech do workflop DevOps způsobem který podporuje spolupráci, je pro vývojáře transparentní a zachovává principy týmové práce, agility a rychlosti DevOps a agilního vývoje – výsledkem jsou tzv. “DevSecOps”. CARTU lze také nasadit v reálném čase pomocí postupů jako jsou klamavé technologie využívající technické vymoženosti virtualizace či softwarově definovaných sítí pro tvorbu, správu a sledování tzv. “přizpůsobivých pastí”.

 

Další komentáře

AI slaví úspěchy ve světě digitálního prodeje

Umělé inteligenci se podle zjištění analytiků Gartner daří zejména v oblasti digitálního prodeje (digital commerce). Z průzkumu provedeného analytiky mezi 307 uživatelskými organizacemi z oblasti digital commerce jež již používají či začínají nasazovat AI totiž vyplývá, že plných 70 % z nich považuje své projekty využívající prvky AI za velmi či dokonce extrémně úspěšné. V průzkumu byly zařazeny podniky z Evropy, severní a jižní Ameriky, Asie a Austrálie. Plné tři čtvrtiny respondentů uvedly, že v oblastech, které sledují a měří, dosahují dvouciferného...

Výdaje na cloud dál porostou až o 27% ročně

Více než čtvrtina všech prostředků v klíčových segmentech podnikového IT skončí po roce 2021 v cloudu. V letošním roce to přitom bude 19 %. Změna alokace o sedm či osm procentních bodů během čtyř až pěti let se na první pohled nemusí zdát příliš dramatická. Podíváte-li se ale na to, jak bude tento přesun či úprk do cloudu vypadat v jeho jednotlivých segmentech,  zjistíte, že v některých případech to pro výdaje na cloud mezi roky 2018–2022 znamená nárůst o...