Zdá se, že AI a technologie s ní související (strojové a hluboké učení, neuronové sítě, virtuální agenti a také robotická automatizace procesů) ovládnou v letošním roce coby hlavní technologické téma nejen odborná, ale i mainstreamová média. Ostatně ve skutečnosti ve světě do značné míry kontrolovaném „chytrými“ technologiemi žijeme již dnes. Například seznam deseti způsobů, jak využít AI v chytrých telefonech, publikovaný minulý týden analytiky Gartneru, popisuje přinejmenším zčásti, co se již dnes odehrává v našich kapsách. Jeho plné znění najdete na webu KPC-Group, ve zkratce se mu budeme věnovat na následujících řádcích.

Naše mobilní zařízení představují naše digitální já – učí se znát naše návyky a pokoušejí se předvídat další kroky – v budoucnu se tyto schopnosti jen zlepší (pochopitelně nezabrání-li tomu legislativa typu GDPR) a bude možné je využívat i pro optimalizaci správy zařízení – například automatické vypínání či zapínání aplikací na pozadí podle toho, kdy je majitel typicky používá.  Průběžná autentizace a ověření identity vycházející ze znalosti uživatele (toho, jakým způsobem například ovládá dotykový displej, ale také styl chůze apod.) již dávno není sci-fi technologií, jde jen o to, jak rychle se stane standardem. V detekci emocí jsme možná na samotném počátku a bude zajímavé sledovat, zda tvůrci AI, které chápání jinotajů lidského myšlení, jako je ironie, dělá velké problémy, tento oříšek rozlousknou – stejně jako skutečné chápání přirozeného jazyka v kontextu osoby mluvčího, místa a situace, kde se nachází.

AI a či chytré funkce budou nejčastěji orientovány přímo na uživatele/majitele zařízení. Na jedné straně je to snaha jeho lepšího pochopení, vyšší bezpečnost a bezproblémovější interakci, kam budou patřit také funkce rozšířené reality a AI zraku využitelného například pro detekci chorob nebo fotografií „na míru“, jež upraví například barevné podání fotografií na míru podle kulturních preferencí (ostatně automatické odstraňování vrásek a „žehlení“ obličejů je u některých značek běžné již několik let).

Půjde ale také o kontroverznější „inovace“ – například osobní profilaci, na kterou se doslova třesou třeba pojišťovny (pilotní projekty již běží v řadě zemí), analýzu zvuku, jež může být užitečná pro nenápadnou korekci nezdravého chrápání, ale zároveň zneužitelná na x způsobů. Velmi kontroverzní se nám pak zdá myšlenka funkcí pro automatickou detekci a cenzuru obsahu – na jednu stranu může lépe chránit určité skupiny uživatelů (např. děti) nebo vynutit zákaz fotografování na určitých místech, možnost potenciálního zneužití (bez vědomí uživatele) se ale zdá až příliš vysoká.

AI pochopitelně změní nejen naše mobilní zařízení, ale také naši práci a životní styl – jak naznačují další předpovědi analytiků, o nichž si můžete přečíst na webu KPC-Group.