Zkuste se zamyslet: jak bude byznys používat AI za 40-60 let

Od uvedení prvních tranzistorových počítačů IBM pro komerční (respektive vědecké) využití uplynulo letos 60 let (šlo o modely řady 700). Mainframy řady System/360, které do světa počítačů zavedly mimo jiné osmibitové bajty a adresování paměti po bajtech i řadu dalších standardů, jež do značné míry určily další vývoj, byly světu představeny ještě o dalších šest let později. Představte si, že byste v roce 1958 dostali za úkol se zamyslet, jak budete vy osobně a váš podnik využívat počítače či obecně technologie za padesát či šedesát let. Mimochodem, právě to udělal v roce 1960 pro BBC Arthur C. Clarke – a je až s podivem, jak blízko skutečnosti byly některé (byť ne všechny) z jeho předpovědí pro 21. století přesné, ostatně podívejte se sami.

Předvídat půl nebo tři čtvrtě století dopředu pochopitelně není něco, co vám bezprostředně pomůže při rozvoji obchodní či technologické strategie nebo produktové inovaci. Jak ale naznačuje ve svém komentáři na webu Gartneru Susane Mooreová společně s viceprezidentem výzkumu Gartneru Jamie Popkinem, dramatická změna časového rámce uvažování může být pro CIO a jeho kolegy z vedení podniku užitečným duševním cvičením například v souvislosti se zvažováním investic do AI

AI je totiž shodou okolností také přibližně 60 let. Jako termín se poprvé objevila během workshopu na Dartmouth College v roce 1956, jehož se zúčastnila pětice počítačových vědců z Carnegie-Mellonovy univerzity, MIT a IBM, kteří se následně stali vůdčími osobnostmi výzkumu AI (šlo o Allena Newella, Herberta Simona, Johna McCarthyho, Marvina Minskyho a Arthura Samuela). První experimenty s AI se mimochodem dělaly pomocí klasické stolní hry dáma a již v roce 1959 zvládly tehdejší mainframy hrát lépe než průměrný lidský soupeř.

Počítačům trvalo přibližně 60 let, než se vyvinuly od prvních elektromechanických děrnoštítkových sčítaček Hermana Holleritha přes sofistikované elektromechanické tabelační stroje IBM až k prvním komerčním mainframům, a za dalších 60 let jsou takřka nezbytné jak pro nás osobně, tak pro náš byznys – ostatně jen na svém těle jich řada z nás nosí hned několik (hodinky, telefon, laptop v tašce přes rameno). Umělá inteligence se během prvních šedesáti let posunula od obstojného hraní dámy ke konverzačním rozhraním, řízení rojů robotů v nejmodernějších skladech nebo rozpoznávání obrazu lépe a rychleji než člověk. Prozatím ji ale v praxi využívají méně než čtyři procenta podniků. Jak asi bude vypadat svět, život a byznys za 50–60 let, svět, v němž bude AI stejně nepostradatelná, jako jsou dnes kancelářský software, webový prohlížeč nebo ekonomický systém.

No jen si to zkuste představit!

Další komentáře

Trh PC se propadl díky nedostatku CPU

Nedostatek procesorů byl patrně hlavním faktorem, jenž způsobil poměrně výrazný pokles prodejů PC v posledním čtvrtletí minulého roku (–4,3 %), a strhl tak do minusu i celý rok 2018 (–1,3 %) – naznačují to přinejmenším předběžná čísla a související komentáře zveřejněné analytiky Gartneru v minulém týdnu. „Právě ve chvíli, kdy se poptávka na PC trhu začala pozitivně promítat do výsledků, nastaly problémy v dodavatelském řetězci způsobené nedostatkem procesorů. Po dvou čtvrtletích růstu – druhém a třetím – tak...

Jak byznys rozhoduje o financích (a kolik to stojí)

Rozhodování selským rozumem, citem či žaludkem může být efektivním způsobem řešení nestandardních situací, jak ale ukazují průzkumy  analytiků společnosti Gartner, zdaleka ne vždy vedou k lepším výsledkům. Ve skutečnosti tomu bývá naopak – opakovaná chybná provozní rozhodnutí na úrovni středního managementu stojí zejména v situaci, kdy organizace čelí digitálním a jiným typům transformace, v průměru až 3 % výnosů. Důvodem je zejména rostoucí počet provozních rozhodnutí, která ve svém důsledku mají přímo či nepřímo finanční povahu. „Manažeři nám...