Zkuste se zamyslet: jak bude byznys používat AI za 40-60 let

Od uvedení prvních tranzistorových počítačů IBM pro komerční (respektive vědecké) využití uplynulo letos 60 let (šlo o modely řady 700). Mainframy řady System/360, které do světa počítačů zavedly mimo jiné osmibitové bajty a adresování paměti po bajtech i řadu dalších standardů, jež do značné míry určily další vývoj, byly světu představeny ještě o dalších šest let později. Představte si, že byste v roce 1958 dostali za úkol se zamyslet, jak budete vy osobně a váš podnik využívat počítače či obecně technologie za padesát či šedesát let. Mimochodem, právě to udělal v roce 1960 pro BBC Arthur C. Clarke – a je až s podivem, jak blízko skutečnosti byly některé (byť ne všechny) z jeho předpovědí pro 21. století přesné, ostatně podívejte se sami.

Předvídat půl nebo tři čtvrtě století dopředu pochopitelně není něco, co vám bezprostředně pomůže při rozvoji obchodní či technologické strategie nebo produktové inovaci. Jak ale naznačuje ve svém komentáři na webu Gartneru Susane Mooreová společně s viceprezidentem výzkumu Gartneru Jamie Popkinem, dramatická změna časového rámce uvažování může být pro CIO a jeho kolegy z vedení podniku užitečným duševním cvičením například v souvislosti se zvažováním investic do AI

AI je totiž shodou okolností také přibližně 60 let. Jako termín se poprvé objevila během workshopu na Dartmouth College v roce 1956, jehož se zúčastnila pětice počítačových vědců z Carnegie-Mellonovy univerzity, MIT a IBM, kteří se následně stali vůdčími osobnostmi výzkumu AI (šlo o Allena Newella, Herberta Simona, Johna McCarthyho, Marvina Minskyho a Arthura Samuela). První experimenty s AI se mimochodem dělaly pomocí klasické stolní hry dáma a již v roce 1959 zvládly tehdejší mainframy hrát lépe než průměrný lidský soupeř.

Počítačům trvalo přibližně 60 let, než se vyvinuly od prvních elektromechanických děrnoštítkových sčítaček Hermana Holleritha přes sofistikované elektromechanické tabelační stroje IBM až k prvním komerčním mainframům, a za dalších 60 let jsou takřka nezbytné jak pro nás osobně, tak pro náš byznys – ostatně jen na svém těle jich řada z nás nosí hned několik (hodinky, telefon, laptop v tašce přes rameno). Umělá inteligence se během prvních šedesáti let posunula od obstojného hraní dámy ke konverzačním rozhraním, řízení rojů robotů v nejmodernějších skladech nebo rozpoznávání obrazu lépe a rychleji než člověk. Prozatím ji ale v praxi využívají méně než čtyři procenta podniků. Jak asi bude vypadat svět, život a byznys za 50–60 let, svět, v němž bude AI stejně nepostradatelná, jako jsou dnes kancelářský software, webový prohlížeč nebo ekonomický systém.

No jen si to zkuste představit!

Další komentáře

Top 10 trendů pro rok 2019 a dál

Deset nejdůležitějších strategických technologických trendů pro nadcházející rok, jejichž seznam každoročně sestavují analytici společnosti Gartner, se i letos točí kolem tzv. inteligentního digitálního pletiva“ (IDM, Intelligent Digital Mesh), trojice oblastí zahrnujících technologie vycházející z AI a strojového učení, digitalizace a mechanismů, jimiž se tyto i další technologie propojují nebo kde/jak se setkávají. Tyto technologické trendy jsou zároveň součástí strategie ContinousNEXT, kterou představují analytici na letošním Gartner Symposiu/ITXpo 2018 coby recept na úspěšné provedení či dokončení...

Sedm digitálních otřesů, s nimiž nejspíš nepočítáte

Sedm digitálních otřesů, s nimiž nejspíš nepočítáte, představili analytici na první ze série konferencí Gartner Symposium/ITXpo 2018, která se uskutečnila minulý týden v americkém Orlandu (její evropská podoba nás čeká již za dva týdny v Barceloně). O nečekaných digitálních otřesech byla řeč již na loňském sympóziu, a letošní seznam tak obsahuje některé „známé firmy“, přesto se od toho loňského v mnoha směrech liší. Na prvním místě jsou tentokrát kvantové počítače, které díky možnostem paralelismu daného povahou kvantových výpočtů mohou...