Hype křivka digitálního pracoviště: jak budeme pracovat po roce 2020

Více či méně poplašné zprávy o tom, koho že a kdy nahradí v práci stroje, snadno zakrývají to opravdu podstatné co novinky, jako jsou inteligentní software, virtuální asistenti a tzv. chytré stroje, obecně způsobí na tzv. digitálním pracovišti.

Spíše než apokalyptické předpovědi o masovém nahrazování lidí stroji se podle analytiků dočkáme situace, která nebude nepodobná změnám, jež přinesly kancelářské balíky a software v oblasti administrativy – nové technologie rozšíří kognitivní a procesní schopnosti zaměstnanců a umožní dosáhnout vyšší produktivity, případně věnovat více času a úsilí aspektům práce, které lidé stále zvládají lépe. Matt Cain, viceprezident výzkumu a analytik Gartneru, k tomu dodává: „Hlavní roli v pracovním procesu budou stále hrát lidé – i v situaci, kdy se inteligentní software a stroje stanou našimi spolupracovníky. Bude na CIO, aby správně odhadli, jak se nové trendy v byznysu, společnosti, technologiích a informační oblasti propojí a změní, kde, jak, proč a s kým bude v jejich organizaci práce vykonávána – a musejí mezi svá témata zahrnout rozvoj digitální zručnosti.“

Vhodným začátkem může být příslušná hype křivka digitálního pracoviště (Hype Cycle for Digital Workplace) – zejména technologie, které „vyspějí“ během méně než pěti let a podle analytiků by mohly mít transformační dopad, jde o:

Rozšířené zkoumání dat (augmented data discovery)

To umožňuje běžným uživatelům nebo tzv. civilním datovým vědcům automaticky prohledávat, vizualizovat a pracovat s výjimkami, clustery či predikcemi vycházejícími z obsáhlých datasetů, aniž musejí vytvářet modely nebo algoritmy. Hlavním přínosem je omezení časově náročného zkoumání a nacházení méně relevantních souvislostí – segmenty, clustery a mezní hodnoty jsou automaticky zohledněny a uživateli jsou v rámci chytré vizualizace nebo hlasové interakce prezentovány jen statisticky nejvýznamnější výsledky.

Osobní analytika (personal analytics)

Jde o analýzu kontextuálně relevantních dat pro „personalizované“ predikce, rozbory a/nebo doporučení pro konkrétního uživatele. V praxi může jít například o virtuálního zdravotního asistenta, finančního poradce nebo nákupního asistenta. Do běžné praxe by se tyto typy virtuálních asistentů mohly dostat již v roce 2020. Z pohledu organizací bude možné osobní analytiku využít například pro personalizaci produktů či služeb nebo prohloubení vztahu se zákazníkem.

V delším horizontu (5–10 let) budou mít největší dopad různé typy konverzačních uživatelských rozhraní – buď jako prosté UI, nebo v podobě virtuálních asistentů, kteří jsou dnes již běžní například na chytrých telefonech. K tomuto tématu se v dohledné době jistě vrátíme a vyhradíme mu prostor i v Reportu.

 

Další komentáře

Jak se CFO připravují na recesi? S podporou CIO.

Příští ekonomická recese bude podle analytiků nejnáročnější pro malé a střední podniky. Hlavním důvodem je, že se v posledních letech zhoršila jejich situace, co se týče kapitálové likvidity, případně jsou výrazněji zadlužené než v minulosti. Hlavním očekávaným dopadem příštího poklesu ekonomického cyklu bude další snížení ziskovosti. K němu docházelo již v posledních letech s tím, jak v poměrně dlouhém období růstu (zejména v Severní Americe) byly snadno dosažitelné obchodní příležitosti postupně sklízeny zejména většími podniky. „S tím, jak fáze růstu pokračovala a...

IAM přes libovolný mobil – již za tři roky.

Plných 70 % organizací by mělo do roku 2022 nasadit biometrické techniky ověřování přístupu svých zaměstnanců prostřednictvím chytrých telefonů – bez ohledu na to, jaké konkrétní koncové zařízení je použito. Jde o obrovský skok vpřed, protože jak autoři této předpovědi (analytici Gartneru) upozorňují, v loňském roce taková řešení využívalo jen pět procent firem. O nárůstu zájmu o biometrická řešení v oblasti bezpečnosti a řízení přístupu jsme již psali – souvisí se snahou zlepšit (při relativně malých zásazích...