Hype křivka digitálního pracoviště: jak budeme pracovat po roce 2020

Více či méně poplašné zprávy o tom, koho že a kdy nahradí v práci stroje, snadno zakrývají to opravdu podstatné co novinky, jako jsou inteligentní software, virtuální asistenti a tzv. chytré stroje, obecně způsobí na tzv. digitálním pracovišti.

Spíše než apokalyptické předpovědi o masovém nahrazování lidí stroji se podle analytiků dočkáme situace, která nebude nepodobná změnám, jež přinesly kancelářské balíky a software v oblasti administrativy – nové technologie rozšíří kognitivní a procesní schopnosti zaměstnanců a umožní dosáhnout vyšší produktivity, případně věnovat více času a úsilí aspektům práce, které lidé stále zvládají lépe. Matt Cain, viceprezident výzkumu a analytik Gartneru, k tomu dodává: „Hlavní roli v pracovním procesu budou stále hrát lidé – i v situaci, kdy se inteligentní software a stroje stanou našimi spolupracovníky. Bude na CIO, aby správně odhadli, jak se nové trendy v byznysu, společnosti, technologiích a informační oblasti propojí a změní, kde, jak, proč a s kým bude v jejich organizaci práce vykonávána – a musejí mezi svá témata zahrnout rozvoj digitální zručnosti.“

Vhodným začátkem může být příslušná hype křivka digitálního pracoviště (Hype Cycle for Digital Workplace) – zejména technologie, které „vyspějí“ během méně než pěti let a podle analytiků by mohly mít transformační dopad, jde o:

Rozšířené zkoumání dat (augmented data discovery)

To umožňuje běžným uživatelům nebo tzv. civilním datovým vědcům automaticky prohledávat, vizualizovat a pracovat s výjimkami, clustery či predikcemi vycházejícími z obsáhlých datasetů, aniž musejí vytvářet modely nebo algoritmy. Hlavním přínosem je omezení časově náročného zkoumání a nacházení méně relevantních souvislostí – segmenty, clustery a mezní hodnoty jsou automaticky zohledněny a uživateli jsou v rámci chytré vizualizace nebo hlasové interakce prezentovány jen statisticky nejvýznamnější výsledky.

Osobní analytika (personal analytics)

Jde o analýzu kontextuálně relevantních dat pro „personalizované“ predikce, rozbory a/nebo doporučení pro konkrétního uživatele. V praxi může jít například o virtuálního zdravotního asistenta, finančního poradce nebo nákupního asistenta. Do běžné praxe by se tyto typy virtuálních asistentů mohly dostat již v roce 2020. Z pohledu organizací bude možné osobní analytiku využít například pro personalizaci produktů či služeb nebo prohloubení vztahu se zákazníkem.

V delším horizontu (5–10 let) budou mít největší dopad různé typy konverzačních uživatelských rozhraní – buď jako prosté UI, nebo v podobě virtuálních asistentů, kteří jsou dnes již běžní například na chytrých telefonech. K tomuto tématu se v dohledné době jistě vrátíme a vyhradíme mu prostor i v Reportu.

 

Další komentáře

Hlídejte si sedm aktuálních bezpečnostních trendů

Pragmatický přístup k riziku, renesance SOC a prioritizace bezpečnostních investic na základě frameworků pro zabezpečení dat patří mezi trendy, které by podle analytiků měli podnikoví ředitelé informační bezpečnosti (CISO, CSO) a společně s nimi i ředitelé IT (CIO) v letošním roce sledovat. Ochota přijmout určitou míru rizika znamená i ochotu akceptovat množné následky bezpečnostního incidentu. Příkladem, jak taková deklarace přijatelného rizika může vypadat je prohlášení které analytici „odchytili“ u nejmenovaného národního přepravce: „Tato organizace není ochotna akceptovat rizika,...

Podnikové databáze míří do cloudu, za tři roky jich tam bude 75 %

Do roku 2022 by tři čtvrtiny všech databází měly být nasazeny nebo přemigrovány na cloudové platformě, přičemž u pouhých 5 % bude uvažováno o jejich návratu zpět na lokální (on-premises) inf  ras     trukturu. Podle analytiků Gartneru to bude důsledek toho, jak jsou databáze využívány pro analytiku a jak roste SaaS model. „Z rozhovorů analytiků Gartneru s klienty vyplývá, že uživatelské organizace vyvíjejí a nasazují nové aplikace v cloudu a přesouvají tam stále rychleji také existující aktiva. Věříme, že tento...