Hype křivka digitálního pracoviště: jak budeme pracovat po roce 2020

Více či méně poplašné zprávy o tom, koho že a kdy nahradí v práci stroje, snadno zakrývají to opravdu podstatné co novinky, jako jsou inteligentní software, virtuální asistenti a tzv. chytré stroje, obecně způsobí na tzv. digitálním pracovišti.

Spíše než apokalyptické předpovědi o masovém nahrazování lidí stroji se podle analytiků dočkáme situace, která nebude nepodobná změnám, jež přinesly kancelářské balíky a software v oblasti administrativy – nové technologie rozšíří kognitivní a procesní schopnosti zaměstnanců a umožní dosáhnout vyšší produktivity, případně věnovat více času a úsilí aspektům práce, které lidé stále zvládají lépe. Matt Cain, viceprezident výzkumu a analytik Gartneru, k tomu dodává: „Hlavní roli v pracovním procesu budou stále hrát lidé – i v situaci, kdy se inteligentní software a stroje stanou našimi spolupracovníky. Bude na CIO, aby správně odhadli, jak se nové trendy v byznysu, společnosti, technologiích a informační oblasti propojí a změní, kde, jak, proč a s kým bude v jejich organizaci práce vykonávána – a musejí mezi svá témata zahrnout rozvoj digitální zručnosti.“

Vhodným začátkem může být příslušná hype křivka digitálního pracoviště (Hype Cycle for Digital Workplace) – zejména technologie, které „vyspějí“ během méně než pěti let a podle analytiků by mohly mít transformační dopad, jde o:

Rozšířené zkoumání dat (augmented data discovery)

To umožňuje běžným uživatelům nebo tzv. civilním datovým vědcům automaticky prohledávat, vizualizovat a pracovat s výjimkami, clustery či predikcemi vycházejícími z obsáhlých datasetů, aniž musejí vytvářet modely nebo algoritmy. Hlavním přínosem je omezení časově náročného zkoumání a nacházení méně relevantních souvislostí – segmenty, clustery a mezní hodnoty jsou automaticky zohledněny a uživateli jsou v rámci chytré vizualizace nebo hlasové interakce prezentovány jen statisticky nejvýznamnější výsledky.

Osobní analytika (personal analytics)

Jde o analýzu kontextuálně relevantních dat pro „personalizované“ predikce, rozbory a/nebo doporučení pro konkrétního uživatele. V praxi může jít například o virtuálního zdravotního asistenta, finančního poradce nebo nákupního asistenta. Do běžné praxe by se tyto typy virtuálních asistentů mohly dostat již v roce 2020. Z pohledu organizací bude možné osobní analytiku využít například pro personalizaci produktů či služeb nebo prohloubení vztahu se zákazníkem.

V delším horizontu (5–10 let) budou mít největší dopad různé typy konverzačních uživatelských rozhraní – buď jako prosté UI, nebo v podobě virtuálních asistentů, kteří jsou dnes již běžní například na chytrých telefonech. K tomuto tématu se v dohledné době jistě vrátíme a vyhradíme mu prostor i v Reportu.

 

Další komentáře

Zaklínadlo jménem CX – zákaznická zkušenost

Zákaznická zkušenost (CX, Customer Experience) se v posledních dvou letech stala absolutním zaklínadlem, které takřka zastínilo celé CRM. Z průzkumu Gartneru vyplývá, že více než pět tisíc globálních organizací již vytvořilo a obsadilo specializovanou pozici lídra pro oblast CX, přičemž bezmála polovina (40 %) jich je podřízena přímo CEO – to ilustruje, jaký význam je řízení a zlepšování zákaznické zkušenosti (či zákaznického zážitku) věnován, ale také to ukazuje, že podniky se snaží zákaznickou zkušenost, respektive možnosti...

Bezpečnost jako uživatelský zážitek v pěti krocích

Písnička o IT, které by se k podnikovým uživatelům mělo chovat jako k zákazníkům je dnes již poněkud ohraná. A navíc tak docela neplatí, protože s pokračující digitalizací vztah IT-dodavatel, byznys-zákazník naráží na své limity. Obě strany si často musí být blíž a učit se chápat technologický pohled (a limity technologií) na jedné a byznysový pohled (a potřeby obchodu) na druhé straně. To ale neznamená že analogie byznys-zákazník již nemá co nabídnout. Jak upozorňuje analytik a viceprezident...