Fungování digitální veřejné správy v roce 2030 bude záviset na roli, kterou si stát zvolí v rámci poskytování služeb občanům – buď jako jejich poskytovatel, správce, plátce, nebo regulátor. Podle zvolené úlohy se bude lišit i způsob využívání sdílených IT služeb. Gartner vycházel při sestavování čtyř možných scénářů digitální veřejné správy v roce 2030 ze dvou nezávislých sil, jež budou hrát při směrování digitální veřejné správy nejvýznamnější roli a jejichž směřování je zároveň nejméně jisté.

Role státu – zejména regulace ekonomiky i společnosti a míra aktivního zapojení do poskytování služeb občanům. Státy se mohou rozhodnout jen pro lehký dotek, nebo se své role ujmout pevnou rukou. Mohou tak být pouhými regulátory služeb, mohou je nakupovat (od komerčních či neziskových/příspěvkových organizací) nebo mohou být přímým poskytovatelem služeb občanům (například prostřednictvím státních podniků).

Dopad umělé inteligence (AI) na společnost – tedy v jaké míře budou fungování podniků i životy jednotlivců ovlivněny každodenním využíváním technologií ze sféry umělé inteligence (AI). AI byla zvolena jako druhá ze sil s ohledem na možné obrovské dopady i na to, že související společenské a regulatorní dopady se mohou významně lišit. AI je závislá na technologiích, jež často ohrožují soukromí občanů. Technologiemi řízené rozhodování navíc často nebudí společenskou důvěru.

Scénář první: rodičovský – předpokládá, že v následujících deseti letech bude dopad AI a dalších rodících se technologií poměrně malý a stát bude poskytovat většinu služeb sám.

Scénář druhý: předvídající – stát si ponechává aktivní roli při poskytování služeb občanům. Jejich personalizace ale probíhá především prostřednictvím AI technologií, které zároveň promění pracovní prostředí i pracovní sílu a umožní rozsáhlejší poskytování služeb preventivních, v nichž bude hrát 26významnou roli také analytika.

Scénář třetí: partnerský – vychází ze situace, v níž stát omezil svou aktivní roli v poskytování služeb a celkově poměrně malou roli hraje i AI, například v důsledku nedůvěry a ochrany soukromí či obav z možných dopadů na zaměstnanost. Stát využívá pro poskytování služeb neziskové (příspěvkové) a komerční entity, jejich kvalita je sledována pomocí smluvních indikátorů výkonnosti (KPI).

Scénář čtvrtý: komerční – kombinace velkého dopadu technologií, jako je AI, ve všech sektorech (státní, podnikový, spotřební) a státu, který věří, že nejlepší služby občanům poskytují neziskové a komerční organizace je základem pro komerční scénář.

Bez ohledu na to, který ze čtyř scénářů nakonec převládne, by se podle analytiků společnosti Gartner CIO a ředitelé IT ve veřejném sektoru měli zaměřit na šest oblastí, které bude třeba rozvíjet v každém ze scénářů. Jsou to:

• Orientace na cíle IT i celé organizace
• Modulární, flexibilní a agilní řešení postavená na službách
• Podpora rodících se technologií
• Řízení talentů
• Zaměření na datové toky a jejich analýzu
• Kybernetická bezpečnost

Budoucnost IT ve veřejném sektoru bude tématem semináře s analytikem Gartner Neville Cannonem, který se uskuteční již zítra v Praze.