Výdaje na cloud dál porostou až o 27% ročně

Více než čtvrtina všech prostředků v klíčových segmentech podnikového IT skončí po roce 2021 v cloudu. V letošním roce to přitom bude 19 %. Změna alokace o sedm či osm procentních bodů během čtyř až pěti let se na první pohled nemusí zdát příliš dramatická. Podíváte-li se ale na to, jak bude tento přesun či úprk do cloudu vypadat v jeho jednotlivých segmentech,  zjistíte, že v některých případech to pro výdaje na cloud mezi roky 2018–2022 znamená nárůst o více než 50 % a v jednom dokonce o 100 %. Přeloženo do tempa ročního růstu z toho pak vyplývá, že s výjimkou outsourcingu procesů porostou tři zbývající hlavní cloudové oblasti (služby zahrnující infrastrukturní HW, infrastrukturní SW a aplikační SW) dvouciferným tempem, v případě infrastrukturního HW (system infrastructure)  pak půjde o více než 27 % ročně.

Poroste i necloudová oblast

Přesunem do cloudu tak budou do roku 2022 ovlivněny přímo či nepřímo IT výdaje o celkové velikosti 1,3 bilionu dolarů (celosvětově). Zajímavé je, že podle aktuálních předpovědí se tak ale (prozatím) nebude dít na úkor tradičních forem nákupu a provozu v oblastech, jako jsou infrastrukturní HW, SW a aplikační SW či procesní outsourcing – ty by měly v podnikové sféře v nadcházejících pěti letech růst také, jen výrazně pomalejším tempem než výdaje na cloud (v případě infrastrukturního HW například 1,8 %, u aplikačního SW pak půjde o 7,3 %). Jinými slovy, přesun do cloudu je především novou byznysovou příležitostí a měli by ho tak chápat dodavatelé i jejich partneři (a vlastně i zákazníci). Z dřívějších průzkumů Gartneru přitom například vyplývá, že necelá pětina (16 %) cloudových rozpočtů je utrácena nikoliv za službu samotnou, ale za související náklady a služby. Na některých vyspělých trzích pak největší podíl výdajů na cloud v konkrétním segmentu nevykazuje aplikační SW, ale implementační služby související s cloudem.

Přestože v infrastrukturní oblasti je cloud jen jednou z řady variant (vlastní infrastruktura, hosting, kolokace, řízené služby), stále více organizací zavádí, zejména s ohledem na potřeby digitálního byznysu, nějakou podobu „cloud-first“ strategie. Tytéž trendy, které dnes organizace motivují upřednostňovat výdaje na cloud, je ale podle analytiků v následujících letech možná donutí upřednostňovat ve stále větší míře cloud od některého z megadodavatelů (Amazon, Microsoft, Google). A to zjeména s ohledem na funkce a možnosti, jež nabízejí, jejich vhodnost pro výstavbu digitálních ekosystémů a platforem i lepší  podporu globální přítomnosti. Stále větší roli při rozhodování zákazníků bude navíc hrát kombinace IaaS a PaaS služeb, tedy prostředí, která přímo podporují vývoj (a propojování) aplikací. Z holých IaaS služeb, které podporovaly (a stále podporují) „cloudovou horečku“, by se podle analytiků mohla do budoucna stát cloudová města duchů. Tyto faktory by  mohly vést k tomu, že po roce 2020 půjde značná část růstu v oblasti IaaS (respektive kombinovaných IaaS + PaaS) služeb právě na vrub provozovatelům největších (hyperscale) datacenter.

Uživatelé služeb Gartneru si mohou k tématu více přečíst ve studiích:

Market Insight: Cloud Shift — 2018 to 2022

Market Insight: Cloud Growth, Market Direction and Seizing the Opportunities

 

Další komentáře

Digitální služby: právo není totéž co užitek

IT investicím státní správy ve světě vládne jeden jasný trend: data. Naznačují to výsledky každoročního rozsáhlého průzkumu Gartner 2019 CIO Agenda, jehož se zúčastnilo přes 3 100 CIO z 89 zemí, z toho více než 520 ze státního sektoru. Z jejich odpovědí vyplývá, že dvěma oblastmi, do nichž státní správa ve světě aktuálně investuje nejvíce, jsou analytika a kybernetická bezpečnost (dosavadní jednička, cloud, tak byla odsunuta na třetí příčku). Zajímavý je i přehled „revolučních“ (Game-Changing) technologií z pohledu...

Obnova až na konci životnosti

Zatímco PC trh klesá, obrat na trhu polovodičů roste – letošní rok by pak měl být co do celkového počtu prodaných zařízení podobný jako ten předchozí. Ultra přenosná prémiová zařízení (zejména tzv. ultrabooky a ultra přenosné konvertibilní notebooky) kompenzují pokles prodejů tradičních PC (stolních a klasických „tlustých“ notebooků) jen zčásti. Trend, který v poslední době narušila pouze dočasně obnova vozových parků klasických PC při přechodu na Windows 10, bude pokračovat i v příštích třech...