Tři faktory urychlující digitální transformaci

 

Analytici Gartneru určili tři faktory, které pomáhají urychlovat digitální transformaci

CIO a ředitelé IT kteří chtějí stát v čele rychle postupující digitální transformace a rozvoje digitálních obchodních modelů by podle analytiků měli pracovat s kombinací tří faktorů, jsou jimi: digitální zručnost, technologie se síťovým efektem a industrializovaná digitální platforma.

Během úvodní plenární přednášky konference Gartner Symposium/ITxpo, která tento týden až do čtvrtka probíhá v Barceloně analytici zdůraznili, že rozvíjení a škálování digitálních obchodních modelů neznamená jen snahu o růst a velikost. Lze je provádět směrem vzhůru ve snaze zvýšit efektivitu, ale také napříč a využívat tak zkušenosti nabyté v jiném oddělení nebo organizaci, nebo směrem ven formou napojování interních a externích platforem a ekosystémů.

První faktor: digitální zručnost

Digitální zručnost vychází z nového způsobu uspořádání organizací a kombinace znalostí a dovedností důležitých pro nové typy digitálních pracovních prostředí umožňujících vyšší produktivitu. Zkráceně: aby se organizace změnily navenek, musí se nejprve změnit uvnitř.

„Pro rozvoj a škálování jsou třeba digitálně zruční lidé. Takoví, kteří umí spolupracovat, jsou agilní, analytičtí, inovativní a tvůrčí,“ vysvětluje viceprezidentka Gartneru Tina Nunnová. „Jsou to lidé, kteří mají schopnost i touhu zkoumat a využívat stávající i nastupující technologie pro dosažení lepších obchodních výsledků.“

Kultura digitální zručnosti vyžaduje tři stavební kameny:

  • Technologie
  • Aktivní zapojení
  • Různorodost

„Je třeba využívat technologie orientované na uživatelský zážitek, dovednosti a postupy jako designově orientované myšlení, řízená navigace nebo a/b testování jsou proto dnes dvojnásob důležité. Vhodné je také investovat do SaaS aplikací s jejichž pomocí zvládnou zaměstnanci sami úkoly jako je vizualizace dat nebo integrace aplikací. Virtuální osobní asistenty je pak možné k tomu, abyste své lidi uvolnili z úkolů s nízkou přidanou hodnotou,“ říká viceprezident Gartneru Hung LeHong.

„Aktivní zapojení zaměstnanců by mělo být základem toho, jak pracujete s technologiemi a procesy,“ vysvětluje Nunnová. „Lze pro to využít například cílené behaviorální změny, například zástupce a influencery v zaměstnaneckých řadách nebo sociální normování s cílem vytvořit optimální zaměstnaneckou zkušenost.“

Různorodost by CIO měli hledat a využívat ve všech myslitelných podobách – různé zdroje dat, různé typy zaměstnaneckých talentů, různé dodavatele a pracovní kultury. „Různorodost umožňuje snáze překonávat předpojatost ve všech podobách a lépe zapojit sílu davu i digitálních technologií,“ říká LeHong.

Druhý faktor: technologie se síťovým efektem

Technologie se síťovým efektem mění práci CIO tak, že namísto taktických technologických rozhodnutí buduje strategické platformy. Tato jedinečná skupina technologií napomáhá růstu narušením tradičních postupů (disruption) v navazujících, na sebe se skládajících vlnách. Analytici pro rok 2018 vybrali tři technologie na které by se podniky měly zaměřit: IoT (internet věcí), API (aplikační programovatelná rozhraní) a AI (umělá inteligence).

„IoT škáluje fyzický svět. Umožňuje nám cítit, měřit a řídit vše od ropovodů až po cévy v lidském těle. Umožňuje nám také dělat kvalitnější rozhodnutí rychleji,“ říká Nunnová. „S tím jak roste počet připojených zařízení se posouváte od informací k datové hojnosti. Síťový efekt IoT pak způsobuje že z jednotlivých předmětů se mohou snadno stát systémy.“

Zatímco IoT pomáhá škálovat či digitálně urychlovat fyzický svět, API dovolují škálování či proměnu vztahů na ekosystémy. Umožňují CIO snadno připojovat a propojovat partnery, zaměstnance a dokonce i konkurenty do živých sítí webového měřítka s přidanou hodnotou pro všechny.

„Přidaná hodnota zde vzniká zpočátku pomalu ale pak prudce narůstá s tím, jak se do systému zapojují další účastníci a jsou objevována a využívána další API – tak funguje síťový efekt,“ vysvětluje LeHong.

Jestliže IoT škáluje či urychluje fyzický svět a API dělají totéž v oblasti obchodních či funkčních vztahů, pak o AI lze říci že škáluje či urychluje lidi. Podle analytiků Gartneru bude AI v prvé řadě lidem pomáhat, spíše než je nahrazovat. I v dosavadním průběhu technologické revoluce některá zaměstnání zanikla, zatímco jiná nová se zrodila – a AI v tomto směru není jiná. Podle analytiků proto skutečný potenciál umělé inteligence spočívá v rozšíření možností a schopností lidí.

„Nejlepší způsob jak dnes i v dohledné budoucnosti použít AI je rozšířit s její pomocí schopnosti lidí,“ říká Nunnová. „Tento lidský-stroj je chytřejší než každý z nich zvlášť. Stroj urychluje člověka, člověk urychluje stroj.“

Třetí faktor: Industrializovaná digitální platforma

Industrializovaná digitální platforma, kterou analytici představili na loňském Symposiu, naplno uvolňuje potenciál digitálně zručných zaměstnanců a technologií se síťovým efektem. „Industrializací“ je přitom myšlen postup, kdy je digitální platforma cíleně využita pro vytváření nových digitálních trhů a obchodních příležitostí.

„Krása industrializované digitální platformy spočívá v tom, že vám umožňuje vytvářet hodnotu ve všech směrech současně – vzhůru, napříč i ven,“ vysvětluje Nunnová. „Tvorba přidané či užitné hodnoty byla tradičně jednosměrná – od organizace směrem k zákazníkům. Nyní je možné ji rozvíjet všemi směry – od kohokoliv kamkoliv.“

Definujte své digitální ambice a stavte i na historických systémech

Organizace budou muset definovat a nastavit své digitální ambice – tedy zda se chtějí zaměřit jen na digitální optimalizaci stávajícího provozu a obchodních modelů, nebo zda chtějí svůj provozní a obchodní model nebo dokonce své odvětví transformovat. Bez jasného stanovení ambic je digitální transformace jen sbírkou projektů.

Analytici také poznamenávají, že firmy se nemusí kvůli digitální transformaci za každou cenu zbavovat historických (legacy) systémů. Podle současných předpovědí Gartneru bude například v roce 2023 v provozu 9 z 10 současných aplikací. CIO by proto měli stavět na těchto systémech a integrovat modernizované historické aplikace se svou digitální platformou.

 

 

Další komentáře

Chytré hodinky jsou mainstream. Jaké chtít či dát pod stromeček?

Chytré hodinky Alcatel (Wikimedia Commons)

Chytré hodinky a náramky se postupně stávají mainstreamem – dokazuje to mimo jiné vstup značek, jako jsou Fossil či Casio, do tohoto segmentu. Platí to i pro další kategorie nositelné elektroniky, jako jsou například bezdrátová sluchátka. I díky nim poroste podle analytiků segment nositelné elektroniky v příštích letech dvouciferným tempem a v roce 2022 se přiblíží půl miliardě kusů zařízení (na chytré hodinky bude připadat více než pětina a na bezdrátová sluchátka dokonce třetina z tohoto počtu)....

CeBIT umřel, ať žije CeBIT

V poněkud šokujícím (byť nikoliv neočekávatelném) kroku oznámila společnost Hannover Messe, že v roce 2019 neuspořádá každoroční veletrh (který se v posledních letech změnil na kombinaci veletrhu, konferencí a digitálního festivalu) CeBIT, jehož historie sahá až do 70. let. Podle mnohých je to definitivní konec jedné éry. V INSIDE máme pocit že je to konec hned několika ér. Tou první je éra oborových veletrhů, které začal zvonit umíráček před více než deseti lety s nástupem...