Index Index "USA"

USA

Americký prezident Donald Trump opět povolil spolupráci amerických společností s čínskou Huawei. Stalo se tak poté, co na summitu G20 v japonské Ósace rokoval se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Výjimkou v oblasti spolupráce mají být technologie, u nichž hrozí riziko pro národní bezpečnost.

Za poslední týden se na internetu objevilo hned několik novinek ke kauze Huawei, čínské společnosti, která je asi nejznámější obětí americko-čínské obchodní války. Nejprve jsme se dozvěděli zprávu o dočasném „vyšachování“ Huawei z Wi-Fi Alliance, což je organizace, která určuje bezdrátové standardy Wi-Fi. Což by pro firmu mohlo mít v dlouhodobějším měřítku velké negativní důsledky. Stejně tak Huawei musel odejít z organizace SD Association, která má na starosti standardizaci paměťových SD a microSD karet (později v uplynulém týdnu bylo členství Huawei v obou těchto organizacích i v Bluetooth SIG byť neoficiálně obnoveno). Google pak zařízení Huawei (včetně vlastního modelu Nexus 6P) odstranil ze seznamu zařízení doporučených pro podniky, Android Enterprise Recommended. Americký prezident Donald Trump se ovšem nechal slyšet, že by Huawei „v určité podobě“ mohla být součástí americko-čínské obchodní dohody, která se podle všeho rýsuje. Na internetu se zároveň objevily i informace o tom, že Huawei připravuje vlastní mobilní operační systém, jenž by měl podporovat aplikace pro Android. Jenže jádro problému bude vězet hlavně v zapovězeném přístupu ke Google Play.

Ve Spojených státech řeší zakladatele Wikileaks Juliana Assangeho, respektive jeho obvinění tamní prokuraturou z úniků tajných dokumentů bezpečnostních složek USA. Podle obhájců práv svobodného tisku totiž tyto úniky byly jen běžnou součástí novinářské práce v souladu s prvním dodatkem americké ústavy.

Čínská vláda varovala Spojené státy před dalšími opatřeními americké vlády proti čínským firmám typu Huawei. Ministerstvo obchodu Země středu USA varovalo, že přijímání dalších opatření komplikujících podnikání čínským firmám povede k další eskalaci obchodního sporu mezi USA a Čínou.

Americká policie a Europol spolupracovaly na rozložení mezinárodního gangu kybernetických zločinců, který ke svým aktivitám využíval malware GozNym. Cílem gangu bylo podle policie více než 41 tisíc obětí, především firem a jejich finančních institucí.

Bývalá informátorka portálu WikiLeaks Chelsea Manningová (dříve Bradley Manning) byla po 62 dnech propuštěna z vazby, kam se dostala kvůli obviněním z pohrdání soudní institucí. Ta proti ní byla vznesena poté, co před federální porotou odmítla vypovídat v jednom případu týkajícím se právě WikiLeaks.

Vláda amerického státu Kalifornie předložila už loni návrh zákona, který je známý jako Právo na opravu. Myšlenka zákona spočívá v tom, že majitelé zařízení, potažmo neautorizované servisy, mohou získat informace, součástky i potřebné vybavení k tomu, aby si případné nefunkčnosti opravili sami. Jenže například Apple s tímto nesouhlasí a tvrdí, že nejlepším řešením je přenechat opravu autorizovanému servisu, a to z hlediska (fyzické) bezpečnosti. Přesto už podobnou legislativu řeší dalších 17 států USA.

Američtí vyšetřovatelé zatkli muže, kterého podezírají z drogových deliktů. Při vyšetřování mu zadrželi počítač, ve kterém našli správce hesel LastPass. Provozovatel služby, kterého požádali o vydání všech uložených hesel, by sice rád spolupracoval, nicméně k heslům se nedostane ani on.

Již bývalý student univerzity Saint Rose v Albany v americké státě New York byl obviněn ze zničení desítek počítačů školy za řádově desítky tisíc dolarů. V případě prokázání viny mu hrozí až deset let za mřížemi a pokuta až 250 tisíc dolarů. Obviněný Vishwanath Akuthota pochází z Indie a počítače zničil pomocí USB flash disku známého jako USB Killer.

Britská policie zatkla Juliana Assangea, zakladatele portálu WikiLeaks, a to okamžitě poté, co vyšel ze dveří ekvádorské ambasády v Londýně. Američané ho viní ze spolčení s Chelsea Manningovou (dříve Bradleym Manningem), bývalou analytičkou americké armády, která pro WikiLeaks poskytovala utajované dokumenty. V případě potvrzení viny mu hrozí až pět let za mřížemi.