Index Index "Facebook"

Facebook

Sociální sítě – zejména ty pod hlavičkou Facebooku – nadále pokračují v selektivním blokování nevyhovujících účtů. Poslední obětí – tentokrát konkrétně Instagramu – se stal účet kanceláře syrského prezidenta Bašára Asada, podle agentury AFP bez „předchozího varování nebo logického zdůvodnění“.

Služby Facebooku zaznamenaly v neděli 14.4. další globální výpadek, což se týkalo jak samotné sociální sítě, tak dceřiného Instagramu i aplikací WhatsApp a Messenger. Podle portálu Downdetector se výpadky týkaly především východního pobřeží USA, ale i Evropy a části Asie. Po několika hodinách se provoz služeb opět rozjel.

Sociální síť Facebook prý od roku 2016 údajně omylem importovala e-mailové kontakty 1,5 milionu uživatelů, přičemž se ani neobtěžovala zeptat se jich na souhlas. Někteří uživatelé se při přidávání nového uživatelského účtu setkali s tím, že po nich Facebook chtěl hesla k e-mailovým účtům. Jakmile mu je dali, začal Facebook jednostranně importovat jejich kontakty.

Facebook ve Velké Británii ve velkém zavádí cenzuru. Začíná rušením účtů organizací, které považuje za tzv. „extrémní pravici“, a jejích představitelů, konkrétně ve Velké Británii, a to včetně mezinárodně známé organizace Britain First, jejíž příspěvky sdílel (na Twitteru) například i americký prezident Donald Trump. Ačkoliv část reakcí byla vesměs pozitivní (například někteří labouristé tvrdí, že sociální síť s tímto krokem „meškala“), jiní varují před koncem demokratické diskuse (což třeba Anthony Browne předpověděl již v roce 2006 svou knihou Úprk rozumu) a jednostranností postoje vůči falešným zprávám a dezinformacím, které přece jen reálně přicházejí ze všech stran politického a názorového spektra. Situaci se věnoval i britský portál Wired, který napsal článek s nadpisem: „Jestliže Facebook blokuje Britain First, jaký je smysl Facebooku?“

Novozélandský komisař pro ochranu soukromí John Edwards se nechal slyšet, že Facebook je podle něj „morálně zkrachovalý“, čímž podle všeho reagoval na útok na mešity v Christchurchi, k němuž došlo 15. března a který útočník vysílal živě právě na Facebooku. Edwardsova komise navrhla, aby Nový Zéland šel ve šlépějích Austrálie, která schválila zákon, podle něhož se mohou zodpovědní pracovníci dostat do vězení za živé vysílání násilí.

Dolní komora francouzského parlamentu schválila digitální daň pro internetové giganty typu Facebooku či Applu. Na zavádění mnohými kritizované daně jsou představitelé Francie patřičně hrdí, ačkoliv reálně se jedná o progresivní daň, která omezuje vlastnické právo firem.

Facebook uživatele sleduje i poté, co si deaktivují svůj účet. Sbírá o nich data a prodává je pro reklamní účely. S předpokladem, že se vrátíte a svůj účet na sociální síti si obnovíte. Zjistil to na základě osobního experimentu redaktor portálu CNET. Jedná se ovšem jen o případy deaktivace – ve chvílích, kdy svůj účet smažete úplně, už by sledování probíhat nemělo. I když, kdo ví…

Na oficiálním facebookovém profilu slovenského předsedy vlády Petra Pellegriniho byla v období před prezidentskými volbami placená reklama, která podle některých měla porušit moratorium. Komise, která toto případné porušení zkoumala, však žádný přečin nezaznamenala.

Facebook od některých svých nových uživatelů požaduje heslo k e-mailu, který byl zadán při registraci k sociální síti. Po zadání tohoto hesla navíc dojde k neautorizovanému a nevyžádanému importu kontaktů. Týká se to například registrace přes e-mailové účty GMX a Yandex.

Rakousko navýšilo chystanou tzv. digitální daň pro velké technologické firmy ze tří na pět procent příjmů z reklamy. Tamní vláda má za to, že firmy jako Facebook, Google nebo Amazon neplatí spravedlivé daně, a očekává, že nově zavedená daň přinese do státní pokladny přes 200 milionů eur.